Clashistory 2015 Week 3

27.09.2015 06:26

Štítky:

| | | | | |

Miami, Sun Life Stadium, 27. září
Návštěva:  64.869 diváků  (86% kapacity)
Teplota 31°C, převážně zataženo
Rozhodčí: Jerome Boger

 
     Před utkáním byla jasně stanovena kritéria pro způsobe přijímání prohry či výhry v tomto utkání. A to oběma týmy. Výhra či prohra určí ráz vývoje této sezóny.

     Bills přijeli namotivovaní a soustředění. Rex Ryan udělal správnou věc, když vinu za neúspěch v utkání proti Patriots vzal prakticky výhradně na sebe. Tím zbavil hráče psychické deky.

     Mnozí naši hráči se vraceli na trávník miamského stadiónu do důvěrně známého prosředí. V minulosti tu působili: WR Chris Hogan, G Richie Incognito, K Dan Carpenter, WR Marcus Thigpen a TE Charles Clay. 

     A byl to právě tight end Charles Clay, který spustil mechanismus gillotiny, když předběhl během prvního drivu Bills linebackery, pak pohybem těla oklamal dva defenzívní backy a skóroval první touchdown zápasu, když z něj uplynulo méně než 3 minuty.
     Poprava právě začala.

     Napjatě se čekalo, co předvede ve svém prvním venkovním utkání Tyrod Taylor. Skeptici byli umlčeni a optimisté dostali do svého arsenálu pořádnou nálož. Výkon Taylora v prvních třech utkáních - 7 TD je nejlepším od výkonu legendárního QB Bills Jima Kellyho v roce 1991. V zápase naházel 277 yardů a třikrát skóroval do touchdownu. To vše při venkovním zápase. Zavdal příčinu k doslova drtivé výhře Buffala nad Miami.
 
     Bills završili 429 yardů, třikrát vychytali v prvním poločase Ryan Tannehilla , který nehodil intercepci v předchozích 5 zápasech. Už po první půli utkání vedli 27-0 a naprosto otrávili většinu miamských diváků a fanoušků.
 
     Taylor přiznal, že rychlý start do utkání přispěl k výsledku rozhodující měrou:
"Věděli jsme, že k úspěchu v prvním venkovním utkánír povede cesta přes rychlé umlčení publika. Většinou k tomu úplně stačilo, abychom šli na hřiště a rozjeli útok, hráli prostě svoji hru."

     Buffalo nyní stojí na bilanci 2-1 a podařilo se mu napravit dojem i výsledkový efekt po domácím výprasku od New England. Naopak Dolphins, kteří vstupovali do sezóny s minimálně stejnými ambicemi na postupo do playoff jako Bills, jsou na 1-2, což může na první pohled vypadat podobně, ale rozhodně tomu tak není. Bills čekají na postup už 15 let, ale Miami je stejně netrpělivé, protože jejich šňůra čekání už je na polovině té naší (7 let). Nyní se Dolphins propadli na poslední místo divize, která je extrémně těžká a složitě hratelná. Po prohře s Jacksonville si další zaváhání nechtěli ani připustit. Neznamená to ale, že po prvních třech zápasech sezóny můžeme považovat Dolphins za tým, který je mimo hru o postup. Jejich schedule je obtížná hlavně z počátku sezóny. V příštím týdnu na ně čekají Jets v londýnském utkání, které je pro ně domácí. Pokud by znovu selhali, napravit sezónu už by bylo hodně pracné.

     "Všechno začíná u mne a způsobu, jak jsme tým vedli," řekl trenér Miami Joe Philbin, který se nyní ocitl na pořádně žhavém křesle."Beru na sebe veškerou odpovědnost za výsledek. Na všechno se v klidu a pořádně podíváme. Nic nezůstane skryto. Ale těžko namícháme nějaký kouzelný lektvar. Pokud by to šlo, už dávno bychom ho měli."

     Prohra nepřišla ve vhodný moment. Pokud vůbec existují vhodné momenty pro prohru. Dolphins slavili vstup do své 50-té sezóny.

     Buffalo vylepšilo statistiku posledních čtyř let na 5-2, ačkoliv proti všem ostatním týmům dohromady jsou Bills za stejné období 18-26, což ukazuje, že proti Dolphins a především Tannehillovi umí zahrát.

     Výhra byla sladká hlavně pro dva bývalé hráče Dolphins Claye a Incognita, kteří byli spolukapitány týmu Buffala. Clay který začal zápis do skórovacího protokolu 25 yardovým touchdownem podepsal před sezónou Bills jako volný agent a Incognito hrál v Miami, když se na něj provalil skandál s šikanováním spoluhráče.
     "To všechno, co jsem tu zažil se mi vrátilo ve vzpomínkách a v pocitu trpkosti na patře," řekl Incognito. "Takže jsem šel na hřiště, bojoval, získal vítězství a teď z toho mám krásný pocit." 
     
     Další ex-Dolphin, náhradní wide receiver Chris Hogan, zatloukl poslední hřebíček do rakve, když v poslední části hry zachytil 38-yardový touchdown. 

     Mezi diváky byl také miliardář Warren Buffett, který se oblékl do dresu číslo 93 Ndamukong Suha a dovybavil ho ramenními chrániči, aby na něm tak neplandal. Nikdo by se nemohl divit, kdyby se tento starší člověk rozhodl chránit si křehké zdraví a tým urychleně prodal. Byl svědkem toho, že po pouhých 12 minutách zápasu už většina fanoušků na stadiónu na své hráče vydatně bučela.

     "Pro nás existuje jediná cesta a to směrem vzhůru," řekl tight end Jordan Cameron. "Víc už se nedá klesnout. Hodně jsme se o sobě vzájemně dozvěděli a poučíme se z toho."
Tannehill ustanovil nový klubový rekord v počtu odehraných pasů bez intercepce na 160, ale pak hodil dvě přihrávky na linebackera Preston Browna, který tu druhou vrátil na 43 yardů pro touchdown.

     Miami hrálo bez bloků svého levého tackla  Branden Alberta, který chyběl kvůli hamstringu. Tannehill byl opakovaně hitován, neměl čas na rozehrávku, cíle byly dobře obsazovány a halfback Lamar Miller byl udržen na 38 získaných yardech běhovou hrou.

     "Kluci byli frustrovaní," řekl Tannehill. "Víme, že jsme lepším týmem, než jak jsme se prezentovali. Není důvod panikařit, jen je načase to otočit."

     Negativem utkání bylo zranění Seatrel Hendersona v oblasti břicha, ztráta wide receivera Sammy Watkinse - lýtko a guarda John Millera kvůli bolesti třísel. Také running back LeSean McCoy, který skóroval první touchdown v dresu Bills (svůj celkově 55.) má zdravotní problémy a hrál jen na 80% svých možností (podle vyjádření Ryana). Taylor opakovaně zkoušel házet zejména na CB Brice McCaina, dařilo se mu, nejlepším cílem se stal Charles Clay, který proti svým bývalým parťákům zaznamenal pět catchů pro 82 yardů. Ve třech zápasech Billls skórovali 100 bodů.
     Blitzy Bills způsobily jen 5 dropů z 51, které si připsal Ryan Tannehill. Nicméně, za 5 blitzy jsou skryty dvě ze tří Tannehillových intercepcí, včetně pick-6 Prestona Browna. Bills udrželi Tannehilla ve vzdálenosti do 5 yardů od line of scrimmage na12-23 (52.2%) a dvou intercepcích. To se stalo poprvé od chvíle, kdy Tannehill vstoupil do ligy.
     Tannehill také byl 9-27 a 2 intercepce, když házel pasy mimo území ohraničené čísly na hřišti. Teprve počtvrté v kariéře měl menší úspěšnost než 40% a z toho třikrát proti defenzívě Rex Ryana.

     Bills vedli své drivy výborně. Tyrod Taylor měl úspěšnost 8-10 při a zisk 7 prvních downů při konverzích 3.downů.
     Výhra Bills o 27 bodů vyrovnává jejich třetí největší výhru nad Miami celkově a je nejvyšší od roku 1987. Větší výhru v Miami zaznamenali Bills pouze v roce 1966, když Dolphins hráli svou první sezónu v AFL.
     Výkony rozhodčích? No problem! Slíbil jsem si, že už nikdy nebudu komentovat výkony rozhodčích, tedy po prohraných zápasech.
     Tentokrát ale udělám vyjímku. Rozhodční si vedli velice slušně. Odmávali také útok na puntera Bills a vrátili naší ofenzívě první down.
Jednou se Ryan rozčílil, když úspěšný pokus o sack Tannehilla odflagovali jako držení v kapse. Jinak ale naprostá spokojenost. 4 tresty pro 40 yardů, to zní jako rajská hudba po minulém víkendu.     
     Tady by si asi zaloužilo být několik hráčů a především quarterback Tyrod Taylor. Už jsem ho sem chtěl umístit, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslel. Absolutní jedničkou mezi našimi ofenzívními lajnmany je guard Incognito. Právě hlavně díky němu funguje běhová hra tak, jak funguje, na jeho zádech se vyváží objev sezóny Karlos Williams. Incognito udržel Suha mimo dostřel Taylora. Ve třech zápasech prokázal Incognito, že je jednou z největších posil Bills v tomto roce.
     Kromě Taylora byl pro mne ještě dalším kandidátem TE Charles Clay, který se v souboji s bývalými spoluhráči mimořádně vytáhl.
 
 
     Možná by to mělo být tak, že člověk při utkání, které je záhy rozhodnuto, nemá žádné nervy. Já k těm lidem nepatřím. Zažil jsem už hodně comebacků, takže se většinou nervuji bez oddychu do posledních chvilek zápasu.
     Tentokrát pro to nebyl důvod. Dolphins byli po prvním poločase prakticky bez šance na úspěch a mně bylo jasné, že si Bills připíší výhru. A tak jsem si našel jiný důvod pro obavy - zdraví, či spíše zranění našich hráčů. Nejsou to naštěstí zranění fatální, všechna jsou ve škále zdviženého prstu.
     Až po utkání jsem si v klidu vypil své kafe.

     Přeju všem
 

 

Zpět