What about Bob? Když se tři lidé chovají jako děti...
Hlavní protagonisté Deflategate jsou T.Brady a R.Goodell. Brady je nejlepší fotbalista moderní éry poziční specializace. Goodell je výsledkově nejúspěšnějším vrcholovým manažerem sportovního odvětví soudobé epochy.
Silně manipulativní prostředí, na křižovatce mnoha zájmových tlaků, ovlivnilo jejich jednání a postoje. Jak uspěli? Inu, jako děti. Vymkli se dospěláckému principu mravnímu a ublížili oba zejména sobě. Komisař NFL Goodell - rozhodně ingerovat měl hned po utkání s Ravens a nikoliv stražit nedůstojnou léčku v utkání s Colts, práci Theo Wellse uspěchal a akcentem na implementaci závěru s hodnotou verdiktu ji znevěrohodnil, nesprávně umístil těžiště trestu mezi "hříšníky": NFL-klub-hráč, dopustil aby kauza sklouzla do osobní roviny a nedokázal přesvědčit sportovní veřejnost, že se tomu tak nestalo, nepřiznal pochybení a jeho lpění na nesmyslné výši trestu pro Bradyho zavání pomstychtivostí. QB NEP Brady - každé slovo i čin během prvních 48 hodin byly plným doznáním viny a vroucnou prosbou o exemplární trest, v klíčovém okamžiku, který přišel příliš záhy, udělal ukvapené rozhodnutí ohledně budoucího postoje, což zapříčinilo prodloužení kauzy a znemožnilo přijmout kompromisní řešení, v průběhu celé kauzy neprojevil známky dospívání, naopak demaskoval dětinskost trucováním a stavěním se do role oběti, o tom, že proces adolescence zdaleka neukončil, všechny přesvědčil i stylizací a formulacemi prohlášení, včetně závěrečného.
