Během sportovních aktivit se může stát ledacos, zranění číhá na každém kroku...
S blížícím se začátkem sezóny jsou některé diskuzní pořady věnovány sezónním prognózám a očekáváním. Bohužel, jako fanoušek Buffala, "nemám očekávání" nýbrž "chovám naděje". V tom je zásadní rozdíl. Příbuffalští fanoušci mne zásobují tsunami statistických údajů, z nichž odvozují průběh sezóny. Výsledky jsou spočítány, budoucnost definována. Ve zběsilém přívalu odhadů je pokrčení ramen jedinou normální reakcí. Ale ne vždy. Co se týče zranění, můžeme směle hovořit o "očekáváních".
Ofenzíva udělala loni pod OC G.Romanem pokrok. Alarmující je, že pro zopakování úspěchu potřebujeme nutně (vzhledem k nedostatečné šíři sestavy), aby první starteři na skill pozicích QB, RB, WR plus TE, zůstali zdraví. Z jedné analýzy přesně vyplývá, že se tomu tak nestane. Analýza zahrnuje čtyři hráče nenahraditelné na svých pozicích: T.Taylor, L.McCoy, S.Watkins, Ch.Clay a fůru primárních (způsob hry, soupeři, historie zranění, počasí...) a sekundárních faktorů, které ovlivní zcela individuálně (každého jindy a jinak) jejich zdravotní stav a jejich případnou zápasovou absenci (pozn. analýza zahrnuje i posezónní odhad - operace, kariéra...neřeší ovšem, že Watkins třeba chyběl jen ve 3 zápasech, ale v 10 hrál zraněný).
Výsledky (2016): Ve 13 zápasech jeden nebude hrát, v 5,5 zápasech dva nebudou hrát, ve 2,8 zápasech tři nebudou hrát, v 0,82 zápasech nebude hrát ani jeden.
