Historie - Rok za rokem - 1960

29.08.2015 05:35
 
   

 

     Buffalo Bills si vybrali jako prvního hráče quarterbacka Penn State Richie Lucase. Vybrali si ho v draftu, ale to ještě nebylo vyhráno. Lucas byl nejen prvním vytaženým hráčem v draftu, ale byl i tím prvním, který se nechal přesvědčit, že nově vzniklá liga neskončí za týden a že Buffalo bude tou správnou štací.
   
     Dalším hráčem, kterého získali Bills v draftu roku 1960 byl Tom Day, defenzívní end, který se později měl stát na dlouhých 6  sezón jedním z hlavních stavebních kamenů billské defenzívy. V roce 1960 se Day ale nerozhodl pro Buffalo, nýbrž zamířil do St.Louis, aby si v týmu Cardinals vyzkoušel NFL.

     Zároveň s tím, jak hráči často byli draftováni na dvou frontách - tedy týmy zaběhlé NFL i týmy nově ustavené AFL -a jak zpravidla upřednostňovali osvědčenou NFL, nezbývalo Bills než doplnit sestavu o hráče, kteří se v týmech NFL neprotlačili do sestavy.


Zleva: Tommy O´Connell, Richie Lucas a Don Chelf
© Robert L. Smith, Tales from The American Football League

     Zcela běžně se také po hráčích rozhlíželi na sever od jezerní hranice a snažili se přivést slibné talenty i zkušené veterány z kanadské fotbalové ligy (CFL), vesměs ty, kteří měli americké občanství a toužili po tom, aby si znovu mohli zahrát doma.

     Posledním  působištěm skautů, hledajících hráče do přípravného kempu, byli prořídlé řady nedraftovaných volných agentů (undrafted free agents), tedy hráčů o které v draftu nikdo neprojevil zájem. Bills si vedli v rámci omezených možností obstojně a podařilo se jim kromě jiných splašit i pozdější hvězdy AFL  RB Wray Carltona a WR Elberta “Golden Wheels” Dubeniona.

     Když v roce 1960 AFL (American Football League) startovala, Bills si oblékali zpočátku odlišné dresy, než tomu bylo v pozdější době - modrá trika se šedivými čísly pro domácí zápasy a bílá trika s modrými čísly k  zápasům u soupeře. Zbytek doplňků byl shodný pro domácí i venkovní střetnutí - bílé kalhoty bez lampasů a podkolenky v barvě berlínské modři, helmy byly stříbrné s temně modrými čísly po stranách. Tato baverná kombinace, tedy šedivá-stříbrná-modrá, byla velmi podobná té, kterou používal tým  NFL Detroit Lions.

     Mezi klubem z motorového města a Buffalo Bills existovala řada vazeb. Majitel Bills Ralph Wilson vyrůstal v Detroitu coby fanoušek Lions a jednu dobu byl vlastníkem menšinového podílu klubu a první hlavní trenér Bills,  Buster Ramsey, přišel do Buffala právě z týmu Lions, kde se osvědčil jako defenzívní koordinátor.


První kouč týmu Buffalo Bills: Buster Ramsey
 Tales from The American Football League

 

     A tak se Buffalo Bills vydali na trnitou, kamenitou cestu první sezóny v nové lize. Měli pomalý začátek a po pěti odehraných zápasech bilanci 1-4.

     Wray Carlton skóroval první touchdown v klubové histori ve druhém weeku při domácím zápase Bills. V lize vyznávající ofenzívní fotbal byli schopni Bills zaznamenat během prvních 5 zápasů pouhých 60 bodů. Jejich jedinou výhru jim přinesl week 3 na bostonském stadiónu Nickerson Field, když vygumovali tým Patriots trenéra Lou Sabana 13-0.
 
     Zkušený  QB Tom O’Connell přišel o post startera, ale Richie Lucas si nevedl lépe. Ramsey se tedy rozhodl pro nevyzpytatelnou variantu, kterou mu nabízala možnost vyzkoušet nováčka Johnny Greena. A ofenzívu  tento rozhodný krok skutečně nastartoval. Od 7. weeku do 14. weeku Bills zaznamenali bilanci 4-2-1 a skórovali 206 bodů, včetně výprasku 32-3, který uštědřili vítězi západní divize týmu Los Angeles Chargers (Western Division champion) a to na jejich hřišti LA Memorial Coliseum.

     Jedním z klíčových momentů sezóny se ale stalo jediné utkání, které skončilo remízou a je do dnes připomínáno jako "Pozapomenutý comeback". 27.listopadu 1960 nastoupili Bills proti týmu Denver Broncos na zasněžené ploše stadiónu Bears Stadium před chabou návštěvou 7.785 diváků. I těch málo věrných ale dlouho hledalo důvod, proč si na stadión našlo sněhem cestu, protože Bills domácí tým drtili a získali pohodlné vedení 38-7. Jenže Bills prozívali náskok 31 bodů a nechybělo mnoho, aby se rukou roztřesenou a chvějící zapsali do té části fotbalové historie, která dokumentuje obraty v utkáních.
“Tři čtvrtiny zápasu jsem sledoval nejlepší ukázku defenzívního fotbalu v této lize této sezóny," řekl kouč  Buster Ramsey. "Každý odváděl téměř dokonalou práci během každé hry. Potom, z důvodů, které nedokážu vůbec pochopit, to celé najednou zkolabovalo."

     Po poločase Bills vedli 21-7 a během začátků třetí části hry přidali k náskoku ještě dalších 17 bodů. Jenže bodové hody ze strany Bills se zastavily a nastal pořádný půst. Vše začalo už po výkopu, když WR Lionel Taylor hned v první hře skóroval po krátkém pasu a 80-yardovém běhu. To nebyl poslední zásek tohoto All-AFL hráče - během prvních 6 minut poslední části hry dvakrát skóroval a přiblížil Broncos na rozdíl 10 bodů - 38-28. Billská ofenzíva ve sněhu a chladu totálně zamrzla, zatímco Denver uštědřil touchdownem running backa Dona Allena buffalskému týmu další těžký úder. Comeback završil a hrstku diváků v třeskuté zimě zahřál QB Denveru Frank Tripuka, když vedl drive, který skončil proměněným field gólem pouhých 12 sekund před koncem utkání. Zápas skončil remízou 38-38.
“Za stavu 38-7 pro nás jsme začali mít pocit, že se nám nemůže nic stát a když  Lionel Taylor 80-yardovým touchdownem rozkopl vrátka naší obrany, všichni se prostě rozestoupili," řekl Ramsey. “V té hře se Jim Wagstaff pokoušel chytit intercepci a nepodařilo se mu to. Půl tuctu hráčů se snažilo Taylora tacklovat, ale pořádně se netrefili. Pokud naši hráči do té doby nepochopili, že v profi fotbale není žádný místo pro přehnanou sebejistotu, tak teď už to vědí."

     Denverský kolaps zlomil billské kouzlo okamžiku po celý zbytek sezóny. V následujícím weeku sice ještě rozebrali Boston Patriots 38-14, ale finišovali výprasky od pozdějších AFL šampiónů týmu Houston Oilers 31-23 a také od hráčů Dallas Texans 24-7.


1960 BUFFALO BILLS
První řada – Ted Wegert, Tommy O’Connell, Elbert Dubenion, Jack Johnson, Bill Atkins, Buster Ramsey,
LaVerne Torczon, Wilmer Fowler, Richie Lucas, Carl Smith, Joe Kulbacki, Wray Carlton, Billy Kinard

Druhá řada – Harvey Johnson, Dan McGrew, Bernie Buzyniski, Dick Brubaker, Jack Laraway, John Green, Phil Blazer,
Monte Crockett, Jim Wagstaff, Richie McCabe, Joe Schaffer, Archie Matsos, Floyd “Breezy” Reid

Třetí řada – Ed Abramoski, Harold Olson, Ed Muelhaupt, Dan Chamberlain, Bob Sedlock, Tom Rychlec,
Chuck McMurtry, John Scott, Jim Sorey, Ed Meyer, Don Chelf, Mack Yoho, Ed Dingman

Tales from The American Football League

 

     První sezóna tedy skončila při bilanci 5 výher, 8 proher a 1 remíza, což stačilo pouze na 3.místo v divizi AFL East a k 6.místu mezi 8 týmy v celé AFL lize.

     Green se vyhoupl do pozice nejlepšího passera (nahrávače) týmu, když se mu podařilo zkompletovat 89 pasů z 228 pokusů pro celkem 1.267 yardů, 10 touchdownů a stejný počet - 10 intercepcí. Wray Carlton vydl statistiky běhové hry - 533 yardů a 11 touchdownů. Tom Rychlec si připsal 45 zachycených pasů a Elbert Dubenion získal celkem 752 yardů a 7 touchdownů. Linebacker Archie Matsos vedl týmové statistiky s 8 zachycenými intercepcemi.