 |
|
Rok 1961 přinesl do AFL pro druhou sezónu několik změn. Tým z Los Angeles, který v roce 1960 propracoval až k účasti v titulovém zápasu, se přesídlil o 150 kilometrů vzdušnou čarou na jih do San Diega a stal se San Diego Chargers.
Zavedená ligová soutěž NFL porazila v průměrné návštěvnosti AFL, což bylo dobře patrné zvláště ve dualitních městech Dallas a New York, ve kterých měly své týmy obě ligové souštěže. Souboj o přízeň fanouška a také jeho kapsu, byl podstatným důvodem stěhování Chargers z Los Angeles do San Diega. NFL také slavila úspěch v lákání draftovaných hráčů a většina nejkvalitnějších univezitních hráčů dávala přednost týmům z NFL před AFL v případech, kdy o ně projevily zájem týmy z obou soutěží. V titulovém zápase, který se uskutečnil 1.ledna 1961, svedl dohromady dva nejvíce skórující týmy po základní části, Los Angeles Chargers prohráli s Houston Oilers 21-16.
V draftu roku 1961 si Buffalo Bills vybrali hráče, kteří po následující desetiletí tvořili základní stavební kameny ofenzívní linie. Byli to: Ken Rice (v 1.kole), 1st rd) , Billy Shaw (2.kolo) - v roce 1999 byl uveden do Fotbalové síně slávy /Pro Football Hall of Fame/, Stew Barber (4.kolo) a Al Bemiller (7.kolo). Všichni hráči byli schopni se dostat do základu a stali se startery. Do týmu se dostal také wide receiver Glenn Bass, o kterého San Diego nemělo zájem, Elbert Dubenion se posunul na pozici wide out receivera, kde mohl použít svou úžasnou rychlost. Rookie fullback Art Baker (3.kolo) uvolnil Wraye Carltona v zápolí a byl schopen mu připravovat půdu pro drtivou běhovou hru.
 Billy Shaw - později uveden do Fotbalové Síně Slávy (HoF) © It´s Alredy Signed 4U |
Ofenzíva začala vyhlížet odhodlaně a měla smělé plány, ale chybějícím komponentem zůstával quarterback. Rotace 3-4 quarterbacků, která charakterizovala sezónu 1960, se stala běžnou praxí i na počátku sezóny 1961. Hráči z předchozího roku, kteří v týmu zůstali: Johnny Green, Richie Lucas, a Tom O’Connell prokazovali výkonnostní nestabilitu a jejich efektivita byla nízká. K těmto třem hráčům přibyli dva, o které nebyl zájem v týmech NFL: Warren Rabb z Detroit Lions a M.C. Reynolds z Washington Redskins. Otevřeně řečeno - nebyli výrazně lepší. Reynolds si nakonec vybojoval místo startera způsobem, který bychom mohli popsat tak, že byl nejméně nevhodnou volbou.
V roce 1960 Dick Gallagher záměrně požadoval pro Buffalo Bills, aby mohli odehrát co nejvíce domácích zápasů v první polovině soutěže, aby tak vypreventovali riziko, že v zimních měsících tradičně špatné počasí přinese organizační problémy. Požadavek byl přenesen i do roku 1960 a tentokrát tým Bills výrazně poškodil, protože AFL vyšla Buffalu skutečně vstříc a vlastní záměr vyhnout se nepohodě na hřišti a také přilákat v snesitelném počasí více diváků, se obrátil v konečném důsledku proti Buffalu. Rozpis zápasů dával Bills výhodu domácího prostředí v 7 z jejich prvních 9 utkání. Pokud by se tým spoléhal na zkušené hráče a byl sehraný, série 7 zápasů z 9 na stadiónu "Rockpile" v začátku sezóny by byla signifikantní výhodou a mohla by patrně představovat odrazový můstek pro postup do play-off.
Ale pro nezkušený a nesehraný tým Bills představovaly domácí zápasy pramalou výhodu a spíše mladé hráče vystavovaly psychickému tlaku. Je potřeba si uvědomit, že Bills měli nejmladší tým v lize (nejstarším hráčem byl 29-letý O´Connell). Výhoda dlouhé domácí série tak byla zmařena a když Bills odehráli 5.listopadu svůj poslední domácí zápas, stáli na bilanci 3 výhry, 6 proher.
Týden předtím, než se Bills vydali na dlouhou cestu po venkovních utkáních, najal Ralph Wilson vyhozeného kouče Boston Patriots Lou Sabana na pozici personálního ředitele týmu. Otvíral si tím zadní dvířka pro nouzovou variantu, která zahrnovala výměnu na trenérském postu. Ramseyho týmu se nedařilo podle jeho představ a kouč začínal pomalu ztrácet pevnou půdu pod nohama. Wilson Ramseymu nepřímo naznačil, že pokud ve výkonnosti týmu nedojde ve zbývajících zápasech k podstatnému zlepšení, nebude mu zbývat nic jiného, než se zamyslet nad obsazením pozice hlavního trenéra týmu.
Dobrý úsudek Ramseyho a Gallaghera při výběru hráčů se na obtížném tripu začal v zápasech projevovat. Nováčci se rozkoukali, sehráli, semkli a na fotbalových hřištích to ve zbývajících 5 zápasech začali pořádně brousit. Odvezli si cenná vítězství z Dallasu, Denveru a Oaklandu. Dvě prohry, s newyorskými Titans a v San Diegu, zkorigovaly výsledek dlouhé cesty na sice přijatelnou nicméně nikoliv dostačující bilanci 3-2.
Trenér Buster Ramsey v očích majitele Ralpha Wilsona neobstál a po dvou letech práce u Bills (při kumulované bilanci 11 výher - 16 proher - 1 remíza) mu do příští sezóny nebyla prodloužena smlouva.
 Program k zápasu na Bears Stadium mezi denverskými Broncos a buffalskými Bills |
Na jeho místo nastoupil Lou Saban. A my si může ještě před rekapitulací sezóny 1961 říci, že to bylo šťastné rozhodnutí. Pravdou je, že převzal tým v době, kdy se Bills už nacházeli na výkonnostní trajektorii, která směřovala strmě vzhůru a měla vrcholit ve výšinách, které si fanoušci i sám Ralph Wilson vysnili. Bills se měli stát nejlepším týmem AFL a minimálně v jednom roce patrně nejlepším týmem na světě. Byla to také zásluha trenéra Bustera Ramseye. Možná on měl být u toho, on měl být tím trenérem, který slízne smetanu. Na druhou stranu je tu řada názorů, že by se mu nepodařilo nalézt kvalitního quarterbacka, takže ona trajektorie by se nikdy nezvedala tak prudce a tak vysoko. To vše jsou spekulace. Každopádně spekulací není fakt, že sezónu 1961 zakončili Bills se skóre 6 výher a 8 proher.
Nováček wide receiver z East Carolina Glenn Bass vedl týmovou statistiku v počtu chycených pasů = 50, a v počtu nachytaných yardů = 765 yardů. Wide receiver Elbert "Golden Wheels" Dubenion získal pro tým nejvíce bodů = 48, a nejvyšší počet skórovaných touchdownů = 8 TD. Nováček running back Art Baker vedl statistiky v naběhaných yardech = 498 yardů, následován running backem Wray Carltonem s 311 yardy. M.C. Reynolds vedl skupinu quarterbacků s 1.004 yardy, 2 touchdowny a hroznými 13 intercepcemi. Sophomorní quarterback Johnny Green přinesl týmu 904 yardů, 6 touchdownů a 5 intercepcí.
Defenzíva znovu byla mocnou zbraní týmu. Nováček ofenzívní tackle Stew Barber byl používán na pozici linebackere a podařilo se získat postavení startera. V zápasech zachytil 3 intercepce, přičemž jednu dokázal vrítit pro touchdown. Defenzívní back, safety Billy Atkins byl v této statistice dokonce nejlepším v celé lize s 10 zachycenými intercepcemi, zároveň dobře plnil roli týmového placekickera a puntera. Jako punter dosáhl průměru délky odkopů 44,5 yardu, což bylo obdivuhodné, protože jich zahrával nejvíce v lize = 85 a tyto výkony ho také vynesly na první místo v ligových statistikách.
Buffalo Bills skončili s bilancí 6-8, což byl o jedno vyhrané utkání lepší výsledek než v předcházející sezóně. Bohužel to ale nestačilo na to, aby se tým dokázal odpoutat ode dna výsledkové tabulky divize AFL East. V celkových výsledcích AFL obsadili mezi 8 týmy dělené 5.místo.
 Rookie Ken Rice se dostal do AFL All-Star game © The Trading Card Database |
Do prémiové AFL All-Star game, uskutečněné v Sand Diegu, vyslali Bills 5 svých hráčů. Z ofenzívy to byli oba tacklové: Harold Olson a nováček Ken Rice. Z defenzívy byli oceněni : defenzívní back/punter Billy Atkins, linebacker Archie Mastos a defenzívní tackle Chuck McMurtry.
Sezóna neskončila propadákem, protože tým se v druhé polovině zlepšil, stále však přetrvával problém na pozici quarterbacka (žádný z nich nebyl schopen překonat hranici 46% úspěšnosti kompletace pasů). Do týmu ale přišly vynikající posily a to dávalo týmu Buffalo Bills všechny předpoklady k tomu, aby byl v příštích sezónách úspěšnější.