nej_hraci

Během sezóny jsme do článku o každém utkání zařazovali i část, ve které jsem se snažil podle svého nejlepšího mínění určit nejlepšího hráče Bills. To je věc, která není snadná. V podstatě si myslím, že nelze porovnávat výkony hráčů na různých pozicích mezi sebou. 

Stručné upřesnění k názvosloví. Výraz nejlepší hráč je způsob, jakým zde v článcích překládám americkou zkratku MVP (Most Valuable Player), aniž bych musel použít běžně užívané slovní spojení  nejužitečnější hráč. Z hlediska tohoto článku vnímejte, prosím, výrazy MVP a nejlepší hráč jako významově shodné.

Zásadním problémem je to, že v ofenzívě je klíčovou postavou quarterback. Je tak důležitý pro vývoj utkání, že pokud se mu daří, hodnotící by měl pokaždé automaticky rezervovat jedno z míst pro oceněné hráče právě jemu. A pak tu máme dvě skupiny, přičemž hráči na skill pozicích, včetně tight endů, jsou skoro vždy mnohem více na očích než hráči v o-line. Je ale poměrně obvyklé, že hráči v o-line odehrají všechny snapy, každá hra je bolí, protože ji provází střet s urostlými a agresívními hráči obranného frontu soupeře. Výkony hráčů na skill pozicích máme zpravidla tendenci lehce přecenit a výborná vystoupení hráčů v o-line často unikají naší pozornosti. Opět tu platí logické odůvodnění: srovnání hráčů s odlišnými úlohami v týmu je často nemožné. Já hráče na lajnách velice pečlivě sleduji, rád ohodnocuji jejich výkony a s úlevou mohu konstatovat, že se mé soudy zpravidla shodují s míněními tzv. expertů. To ale neznamená, že je dokáži správně zařadit v kontextu celkového přínosu k úspěchu. Mé výběry nejlepších hráčů nadále trpí zcela jasným neduhem: s trochou přehánění mohu přiznat, že pokud se hráči na skill pozici povede během zápasu jedna opravdu výjimečná hra, má u mne bohužel větší šanci na úspěch než hráč o-line, který ve více než 60 hrách soustavně drtí svého soupeře v zrcadlovém souboji.

Podobné je to pochopitelně i u obránců, i když tam výrazně méně. I tady platí velká nespravedlnost. Vychází z toho, že například hráče defenzívního frontu oceňujeme podle počtu sacků, hitů na quarterbacka, případně jim započteme do pořádného plusu nějaký ten vynucený fumble. Pokud ale soupeř musí nějakého našeho obránce (dejme mu jméno "A") zdvojit popřípadě dokonce ztrojit v bloku, je jisté, že jeho výsledky z hlediska počtu sacků případně vynucených fumblů nebudou žádné, ačkoliv penzum jeho práce je obrovský. A na jeho práci, jeho úsilí, jeho snaze, stojí výkon kolegy (dejme mu jméno "B"), který slízne smetanu, připíše si tři sacky a všichni napíší prosté:
´A nehrál špatně, nedokázal se ale prosadit. Skutečnou hvězdou se stal B, který pronikal o-line soupeře jako nůž máslem a hned 3x sackoval soupeřova quarterbacka v důležitých třetích downech. Jednou dokonce donutil quarterbacka fumblovat, míče se zmocnil linebacker "C" a returnoval míč pro rozhodující touchdown do end-zóny protivníka. Hráče B a C vyhlašujeme za defenzívní hvězdy zápasu.´

V záloze funguje hodnocení také jakkoliv jinak než objektivně. Vždy je lépe hodnocen a více vyzdvihován hráč, kteřý předvede mimořádnou hru (big play), ačkoliv během zápasu často nepřesně a nedůrazně tackluje, než hráč, který vzniku soupeřových big plays zabrání nenápadným tacklem už v zárodku akce a je hodně produktivní. Je potřeba také přihlédnout k tomu, že i defenzíva má své organizátory hry. Kvalitní výkon často stojí na jejich odhadu vývoje hry. 

Velká příkoří se ději také v secondary. Příkladem za vše je srovnání dvou cornerů. Na jedné straně je cornerback, který musí bránit lavušku a je tak dobrý, že se quarterback rozhodne jeho směrem raději vůbec neházet. Na druhé straně je cornerback, který během zápasu sice pustil hned několik her soupeře, ale na konci zápasu chytí dvě intercepce quarterbackovi, který je v zoufalství časového presu hodně nepřesný. O hvězdě a klíčovém hráči obrany mají všichni okamžitě jasno.

No a nakonec tu máme spectým. Jak vůbec lze porovnávat výkony hráčů ve speciálních týmech s výkony hráčů v ofenzívě a defenzívě? Inu, nesnadno.

Pokaždé jsem se snažil nepodlehout názorům zvnějšku a poctivě se zamyslet, udělat si svůj názor. A pokaždé jsem si ho také snažil sám sobě zdůvodnit a vyargumentovat. V minimálně jednom případě jsem se nechal inspirovat Dalim. Nikdy se nejednalo o impulzívní rozhodnutí, ale nikdy mu nepředcházela žádná opravdová analýza, protože pro něco takového chybí ve hře jako je football dostatek záchytných bodů, zajišťujících úspěšnost z hlediska nezpochybnitelné objektivity. Musím přiznat bez zbytečných okolků, že pokud se ohlédnu, vidím, že navzdory všemu co jsem napsal výše, i já jsem podlehl kouzlu velkých okamžiků ve hře. Trochu mi to vadí, ale spaní se mi kvůli tomu nezhorší - prostě jsem upřednostnil blyštivé chvíle, při kterých se nám, fanouškům,  tajil dech, před těmi, které byly sice také důležité, ale jejichž upracovaná šedivost je běžnou rutinou naší všední reality. Čili, nehledejte ve výběru objektivitu bez kompromisů. Stejně jako football samotný, je i vyhlašování nejlepších hráčů v první řadě hrou a fajn zábavou.

Následuje přehled všech nejlepších hráčů v jednotlivých zápasech sezóny Bills 2017. Občas jsem měl problém vybrat 3 hráče a jindy jsem jich měl tolik, že bylo obtížné se rozhodnout pro 4 nejlepší. Tady je přehled.