24.12.2015 11:01
 |
||||
| Aneb diskuse a občas nějaká ta bota | ||||
  |
||||
 |
Taky se mi líbí. | |||
 |
Díky. Myslím ale, že hledání franchise quarterbacka bude v Buffalu pokračovat. Předpokládám, že Kim a Terry Pegulovi použijí znovu model, který nastartovali při přestavbě hokejového týmu Sabres. Pokud bychom pozorněji sledovali jejich podnikání v jiných odvětvích, mohli bychom vypozorovat řadu shodných prvků s jejich působením u Sabres a při podrobnějším vnímání jejich krátkého působení u Bills, také tam. Průběh je vždy naprosto shodný a Pegulovým přináší vždy udivující úspěch: 1) Vstup do firmy a provedení dvou až tříleté kompletní hloubkové analýzy, po tu dobu výrazná finanční podpora 2) Potvrzení stávající strategie v případě, že v dlouhodobém horizontu slibuje na základě analýzy tzv. "kontrolovaný úspěch". Posílení investic. 3) Přijetí nové strategie, kompletní přestavba projektu. Snížení investic po dobu přestavby. Výrazné navýšení investic po ukončení rozhodující části přestavby projektu. Domnívám se, že projekty Sabres a Bills mají všechny znaky ostatních projektů. To je hlavní důvod, proč vůbec nepochybuji o tom, že budou z dlouhodobého hlediska výrazně úspěšné - finančně i sportovně. Bills nyní vstoupí do druhého roku a podle mne posledního, ve kterém bude vedení chráněno. Pokud se nedostaví nikoliv výsledky, ale příslib cesty ke "kontrolovanému úspěchu", projekt dostane novou podobu. Tak jako se to stalo s týmem Sabres. Co to má společného s Tyrod Taylorem? S Taylorem se může podařit stávajícímu vedení přesvědčit Pegulu, že jsou ti praví, kdo je schopen si poradit s tím, jak najít toho pravého. Pravděpodobně ale ne víc. Závěr: Tyrod Taylor není odpovědí na pozici QB v projektu, který zaručí v dlouhodobé perspektivě vysokou pravděpodobnost "kontrolovaného úspěchu". |
|||
 |
||||
 |
Odpověď je snadná: fanoušci v Buffalu jsou zklamaní. Hovoříme ale pomocí slov, jejichž obsah je hodnotově relativní. Pro objasnění se musíme vypravit 16 let zpátky do roku 2000. Buffalo Bills tehdy vstoupili do sezóny po dlouhé době bez velkých opor, pozdějších HoF hráčů Smithe, Reeda a Thomase. I tak si fanoušci nepřipouštěli možnost, že by Bills mohli nepostoupit do play-off. Jako obvykle si už na začátku sezóny sháněli informace o soupeřích pro play-off a spekulovali o tom, koho vyzvou v boji o konferenční titul. Dostavilo se obrovské zklamání a v pojetí buffalského fotbalu nedozírné selhání všech lidí kolem týmu: sezóna skončila pro Bills tragédií - bilance 8-8 jim nezajistila postup do play-off. Míra zklamání a rozčarování fanoušků s výsledkem 8-8 z roku 2000 byla nesrovnatelně vyšší než je tomu u jakéhokoliv nepříznivého výsledku z roku 2015. Majitel týmu také odpovídajícím způsobem na tragédii zareagoval: za výsledek 8-8 propustil GM, trenéra a QB. Sabres sice nevyhráli Stanley Cup, ale i tak patřili už dlouhá léta mezi pár nejlepších týmů v NHL a Buffalo jako město a sportovní velmoc se teprve učilo prohrávat. Až pozdější roky ukázaly, že to byla první lekce dlouhodobého zaškolovacího procesu. Tady je ale potřeba připomenout, že já jako pamětník časů ještě vzdálenějších, čili 70-tých a 80-tých let minulého století jsem byl svědkem příšerně neúspěšných sezón obou týmů, Bills i Sabres. Takže prohlášení o tom, že Buffalo neumí prohrávat a učí se to jen poslední jeden a půl dekády, je nesprávné a opomíjí dlouhá časová údobí neúspěchů po odchodu kouče Lou Sabana z Bills (resp. v začátcích Sabres v NHL). Od sezóny 2015 si zejména fanoušci Bills hodně slibovali. 1) Tým je silnější než loni Rozumím základní myšlence, že jména hráčů a výše jejich kontraktů ještě nezaručí růst kvality týmu. V tomto případě se ale musím vedení Bills zastat. Přestupy se podařily. Tyrod Taylor, LeSean McCoy, Charles Clay, Jerome Felton, Percy Harvin a Richie Incognito patřili, patří a doufejme, že i budou patři k velkým oporám týmu. Percy Harvin, LeSean McCoy a Charles Clay přicházeli s předpovědí, že pravděpodobně neodehrají celou sezónu kvůli opakujícím se zraněním. No, je to fotbal, míra rizika podle mne nepřešla přes rozumnou hranu. Jsou to hotoví hráči, jejichž dopad na kvalitu hry je významný a s sebou si přinesli také logicky soukromou kroniku zranění, která jsou u každého hráče častější s přibývajícím věkem. Matt Cassel byl jediným hráčem, který se nedostal do sestavy. Draft se velice vydařil. Bills chyběl výběr v 1.kole. Ronald Darby, John Miller, Karlos Williams ale přinesli okamžité zvýšení kvality. Tyrod Taylor si řekl o místo týmové jedničky. Byl tedy tým silnější než loni? Odpověď je jasná: NE. Tým poškodily odchody některých hráčů. Searcy, Spikes, Jackson - všechny tyto hráče naše vedení vyhodnotilo jako postradatelné. Z různých důvodů u každého hráče se však jejich nepřítomnost v týmu projevila negativně. Loňské opory letos nehrály v takové formě. Dixon, Thigpen, Mario Williams, Graham, Brown, Bradham, Charles, Woods a hlavně Carpenter zaostávají za svými výkony z loňska. Obrana má nového kapitána Browna a přechází na novou strategii. Přechod neproběhl hladce a obrana ztratila velkou část své loňské síly. O zbytek se postarala zranění. Desítky zranění: předsezónní (Powell, Wynn, Gray...), fatální v sezóně (Goodwin, Harvin, K.Williams, A.Williams, Bradham...) a také průběžná, které ani nemá cenu vyjmenovávat, protože je jich dlouhý seznam. Loni měli Bills oproti tomu na zranění velké štěstí. 2) Tým má lepší kouče než loni. Důvodů, proč je Ryan pro Buffalo lepším koučem než Marrone, je spousta. Vysvětlení vydá na článek, který by byl nutně mnohem delší, než jaký jsem si naplánoval. Popravdě řečeno mezi těmi důvody chybí ty trenérsky sportovní, které by měly zajistit růst výkonnosti ze sezóny na sezónu. Měl tedy tým lepší kouče než loni? Odpověď je jasná: NE. Ryan zvládl převést tým přes některé svízele: odchod Ortona a stagnaci Manuela, zalátání slabin ve free angency, zajištění ofenzívní strategie (příchod OC Romana), posílení v draftu navzdory chybějícímu picku v 1.kole. Trenéři nezvládli přesně to, co zvládnout ani nemohli. Kompenzovat běhovou hrou nedostatek kvality v pasové hře v lize, kde je trendem kvalitní pasová hra. V obraně nenavázali na výsledky dosažené Mike Pettinem a loni Jim Schwartzem. Přešli na systém, který se jim osvědčil v minulosti. Podcenili ale jednoduchou, nicméně nevyhnutelnou věc: měli obrovské zkušenosti s úspěšným provozováním tohoto systému ale pramalé zkušenosti s roubováním tohoto systému na systém odlišný. Kompatibila hráčů s novým systémem byla patrně podceněna, možná dokonce nebyla vůbec vzata v potaz. V menší míře se toto dělo i v ofenzívě. Výsledkem se stala nevyhnutelná věc, která na první pohled sice zavání trenérskou nekompetentností, ale je jen přirozená: a) prohráčský trenér řeší paradoxně hráčský nesoulad b) herní dezorientace ústí do zvýšenéího počtu penalt, frustrace z nenaplněných záměrů pak dokonce v nedisciplinovanost. c) neúspěch rozjíždí domino efekt Ofenzíva není schopna překročit svůj stín, protože je to fyzicky nerealizovatelné. Defenzíva strádá kvůli chybějící komunikaci, které loni nebylo prakticky potřeba. Spectým pod vedením Crossmana trpí pronikavým snížením kvality kvůli zraněním. Linka Sanborn-Schmidt-Carpenter není funkční. Loňský trenérský tým dělal chyby z nezkušenosti a nedostatku sebevědomí, letošní z přemíry snahy a z nepozornosti. Bills udělali angažováním Ryana to nejlepší, co mohli udělat, ale řečeno mariášnickou mluvou, bez trumfového esa a vysokých karet velkého loženého nenahrajete. Ryan udělal dost chyb, ale málo na to, aby se Bills dostali do play-off, kdyby se jich vyvaroval. 3) Tým má lepšího QB než loni. Loni nastoupil Manuel ve 4 utkáních, Orton nastoupil ve zbývajících 12 utkáních. Letos naši získali výborného Taylora, který se vypracoval na pozici jedničky. Měl tedy tým kvalitnějšího QB než loni? Odpověď je jasná: NE. V první řadě napáchal Manuel v letošních dvou utkáních více škody než ve čtyřech utkáních loni, to je potřeba připomenout ještě před tím, než se začneme věnovat srovnání Taylor vs. Orton. Příšerné okamžiky předvedl Manuel hlavně britským fanouškům Bills. Tvrdím, že Orton byl velice slušný QB. Musíme si připomenout, že hrál za možná nejslabší O-line v celé lize, bez fungující běhové hry. Nehrál jako top QB, ale na to, jaké zbraně měl k dispozici, odváděl prvotřídní práci. Hodnocení Taylora zaslouží delší příspěvek, teď jen krátce. Taylor ukázal čeho je schopen a čeho nikdy schopen zřejmě nebude. V mnoha herních situacích těžce selhává, jednou z nich je hra @gun. Kvalitní QB umí tým dotáhnout s nožem na krku za výhrou. 4) Tým měl snazší schedule než loni Loni naši narazili na NFC North, která vygenerovala dva postupující do play-off, letos na NFC East, která prožívá vnitrodivizní krizi. Loni nám za soupeře byly týmy z AFC West, letos z AFC South, tedy divize, která je letos považována za nejslabší v celé lize. Má tedy letos tým Bills snazší rozpis utkání? Odpověď je jasná: NE. 40% zápasů tvoří divizní rivalita. Všechny týmy v AFC East posílily. To je 6 zaručeně těžkých zápasů. Dodatečné crossdivizní zápasy v rámci konference loni daly za soupeře Bills týmy Texans a Browns - oba hratelné. Letos to byly týmy Chiefs a Bengals, na které naši navíc narazili v době jejich kulminující formy. To je 50% sezóny v níž je letošní schedule obtížnější. Ano, loni naši překvapivě porazili celou severní NFC, ale Bears měli nefunkční defenzívu po celou sezónu a v týmu Vikings se teprve zahříval mladík Bridgewater. Proti týmům z amerického západu jsme všechna utkání prohráli, včetně zápasu proti Oaklandu vedeného rookiem Carrem, ve kterém jsme měli vyhrát. Letošní výhodu proti týmům z amerického jihu naši využili (3-1), ale přemístění utkání do Londýna našim uškodilo více než Jags, kteří prokázali větší adaptabilitu. Rozhodně si naši mohli na Jaguars více věřit při utkání v Jacksonville. Kapitolou samo o sobě jsou utkání proti NFC East. Každý zápas má svou historii, ale v žádném případě sled událostí nehraje a nehrál ani jednou v náš prospěch. Skutečnost, že naši letos narazili na NFC East jim rozhodně nepřinesla signifikantní výhodu oproti loňské NFC North. Herním stylem a aktuální formou počínaje a ternínovým umístěním do schedule konče. Celkově se dá říci, že soupeři častěji nastupovali proti Bills odpočinutější, než Bills proti oponentům a pokud už Bills určitou výhodu měli, byla snížena také určitým, byť kratším, odpočinkem soupeře. Resumé: Takže ano, fanoušci Bills jsou zklamaní a asi naštvaní. Měli silnější tým než loni, lepší trenéry, lepšího QB a snazší soupeře. Přesto nepostoupili a jejich výsledek bude dokonce horší. Klidně jsem ochoten v rozhovoru s ostními fanoušky na tuto hru přistoupit. Všechno má ale své hranice. Žádné rozčarování a žádná zloba jim nevytváří alibi k tomu, aby směli rezignovat na zdravý rozum, aby mohli bez pochyb a nekriticky přijímat závěry odborníků z NFL.com a celoplošných médií a aby nebyli ochotni o všem bez předsudků a s plným respektem k práci jiných přemýšlet. |
|||