Příčinné souvislosti v kauze QB Buffalo Bills. Článek měl být původně delší, zajímavější a obsáhlejší, ale zdraví mi ho nedovolí napsat tak, jak jsem ho původně koncipoval.

Ve věci nastal posun takového rozsahu, že alespoň krátce se musím dění věnovat a s asistencí Ivanky se o něm chci rozepsat o své myšlenky a názory se chci s fanoušky Bills podělit.

Z týmu Bills odchází Tyrod Taylor.

Byl vyměněn do Clevelandu. Z výměny mají radost oba tábory fanoušků. Podle výsledků velké ankety na buffalorumblings, které se zúčastnilo přibližně čtyři tisíce respondentů, si 67% z nich prálo změnu QB na úkor Taylora. Cleveland přenechal Buffalu pick ve 3.kole letošního draftu, ale já si myslí, teď už trochu předbíhám, že úmluva se už týkala i některého ze dvou picků, která má Cleveland v prvním kole a že Browns dostanou od Bills svůj pick i s pořádnými úroky zpět.

Chci se ale vrátit nejprve k Taylorovi, než se zaměřím na billskou QB-udoucnost.

Chtěl jsem (a nikdy jsem se tím netajil), aby Taylor odešel. Přeji si pro Bills quarterbacka, který bude mezi pěticí nejlepších v celé lize. A dokud takového Bills mít nebudou, chci,  aby ho nepřestávali hledat. Taylor to nikdy být nemůže. To ale neznamená, že jsem ho neměl a stále nemám rád. Měli  ho rádi fanoušci v Baltimoru a přáli mu úspěch v Buffalu a máme ho rádi i my a budeme mu přát úspěch v Clevelandu.

Taylor odehrál v Buffalu tři sezóny. Dvě pod koučem Rex Ryanem a poslední pod koučem Sean McDermottem. Za tu dobu zažil tři ofenzívní koordinátory - Greg Romana, Anthohy Lynna a Rick Dennisona.

První sezóna byla pro Taylora nejúspěšnější z hlediska osobního uplatnění v týmu i z pohledu individuálních statistik. Prosadil se v týmu NFL na úroveň startera a obstál také herně. Pokud by kouč Ryan býval nerozšťoural Schwartzovu defenzívu, Bills by postoupili do play-off. O rok později šla Taylorova čísla mírně dolů a potřebnou sílu týmu nedodala ani obrana, paradoxně tak Bills stavěli na ofenzívě vedené Taylorem a tu táhla nejúspěšnějsí běhová hra v celé lize.

Statisticky nejhorší rok zažil Taylor loni, ale shoda okolností (slabší výsledky konkurentů v americké konferenci a souhra výsledků v posledních kolech) tomu chtěla, aby výsledek 9-7 (z toho Taylor 8-6) stačil na postup do play-off. Tým ale nestál na ofenzívě a už vůbec ne na Taylorovi, úspěch mu v plné míře zajistila výborná defenzíva a zejména skvěle hrající secondary. Bohužel tým srážela právě ofenzíva vedená Taylorem.

https://bills-sabres.cz/footballudus200-tyrods-talelore/

Čtyři podstatné věci závažně ovlivnily výkony útoku:

- oslabení ofenzívy před startem sezóny (odchody S.Wakinse, R.Woodse, M.Goodwina, J.Willimase...)

- zranění a nemoci hráčů (C.Glenn, S.Henderson, J.Matthews, K.Benjamin...)

- nesoulad mezi QB Taylorem a OC Dennisonem (OC nebyl ochoten a později ani schopen stavět na silných stránkách svého QB a O-line)

- špatné výkony QB (nejhorší pasová hra v lize, nejméně pasových yardů, nejméně pasových TD)

Dílčí výsledky si můžete prohlédnout například zde:

https://bills-sabres.cz/footballudus200-hunting-or-haunting/

Obhájci Taylora zakládají svou obhajobu na několika aspektech jeho hry, lze je však lehce vyvrátit.

Minimální počet intercepcí:

Ano, to je pravda, ovšem to vyplývá z celkového počtu přihrávek a počtu přihrávek do soubojů. Pokud má Taylor těchto pokusů zdaleka nejméně v celé lize, odpovídá tomu přirozeně i počet intercepcí. Taylor hází málo a na jistotu. To sice vypadá na první pohled jako dobrý nápad, ale v moderním footballu je neochota riskovat bohužel slabinou.

Vysoká mobilita hráče:

Ano, Taylor je QB s dovednostmi, pohybem a rychlostí receivera, míč umí krýt jako running back a je schopen se vypořádat s dotírajícími hráči passrushe, minimálně fumbluje po kontaktu, jeho úniky jsou odvážné, krkolomné a často účinné. Jeho dovednost scramblovat je vyhlášená. Play-action je jeho silnou stránkou, Taylor je schopen přihrát i v běhu (no, většinou ale ne).
Celé tohle vyprávění o mobilitě Taylora lze podat i trochu jinak. Mobilita je záplatou, a na rovinu - nedostatečnou záplatou, na jeho neschopnost plnit funkci QB. Taylor se necítí dobře v kapse, z rozehry za centrem má stísněné pocity, protože se po něm bude chtít rychlá rozehra z kapsy a to je rozhodně jeho slabina. Pokud stojí Taylor v kapse, hradba hráčů před ním mu brání ve výhledu, protože je Taylor menší postavy. Při odhozu hrozí zblokování míče, protože Taylor má logicky i nízký bod odhozu. Čtení hry má Taylor podprůměrné a přehled špatný na střední a větší vzdálenost. Stal se vyhlášený pro svou neschopnost vidět volné či uvolňující se receivery (většinou ale byla dávána vina receiverům a byli označeni za průměrné až podprůměrné, nikdo nevěnoval pozornost tomu, že nemohli udělat víc, než získat separaci a být připraveni na přijmutí pasu). Na Cover1 je mozaika desítek fotografií a gifů, na kterých volní receiveři bezradně stojí či mávají na Taylora, který se se skloněnou hlavou snaží scramblovat pro zisk 5 yardů, riskujíc fumble a své zdraví.
S dovedností uniknout passrushi se to má také trochu jinak. Letos byl Taylor jedním z nejčastěji sackovaných quarterbacků a největšími ztrátami yardů v celé lize. Taylor nestojí v kapse, pohybuje se na velkém prostoru. Pro O-line je nejen nesnadné, ale prakticky nemožné, mu poskytnout potřebnou protekci. 
Passrush širokým řídkým prostorem bez fungující gap-integrace protéká jako láva bez rezistence a občas i bez zdržení. Zapojení maximální schopnosti úniku (escape ability) je vynucenou reakcí Taylora, protože QB fatálně selhává v rychlé rozehře vzduchem. Zpravidla nejsou na vině receiveři, kteří jsou včas na signalizované pozici, ale Taylor, který s rozehrou váhá a není schopen rychle rozehrát nejen do výhody ba dokonce ani do čisté separace.
Soupeři občas ani pasovou hru Bills nekryjí, soustředí se na běhy Bills, je pro ně výhodnější riskovat Taylorovu přihrávku, než nepokrýt billský rush.

Hráči NY Jets a NO Saints shodně uvedli v médiích a na sociálních platformách s určitou dávkou výsměchu, že proti ofenzívě vedené Taylorem šli s jasným cílem a plánem: DONUTIT TAYLORA, ABY BYL QUARTERBACKEM.
Za této situace si byli jistí tím, že jejich obrana bude nad Bills dominovat.

Taylor ale pro nás nezůstane QB, který měl spoustu chyb. Budeme si ho raději pamatovat jako quarterbacka, který dotáhl tým k postupu do play-off a ukončil 17-ti leté čekání.

Během té dlouhé doby měli Bills lepší QB než je Taylor. Oba ze soupeřícího dua, Doug Flutie a Rob Johnson byli podstatně lepší. Alex Van Pelt měl skvělou ruku a oko. Drew Bledsoe byl rozhodně lepší a všestrannější  než Taylor. A lepší byl podle mého mínění i Kyle Orton. Je potřeba vidět, že v sezóně 2014 se nemohl ani trochu spolehnout na běhovou hru (při zraněních CJ Spillera a F.Jacksona) a O-line Bills byla jednou ze tří nejhorších v celé lize a Orton přesto dotáhl tým k úspěšné bilanci 9-7 (ve skutečnosti 7-5, 2-2 byl EJ Manuel). Na postup do play-off ale uvedený výsledek nestačil.

Taylor absolvovala těžkou sezónu. Před ní prošel tři pohovory a týmy o něj, za podmínek, které požadoval, neprojevily zájem. Přijal tedy podmínky diktované duem Beane-McDermott. Ti mu také ubírali kvalitní hráče v ofenzívě těsně před začátkem sezóny. Rick Dennison nehodlal stavět na silných aspektech Taylorovy hry. V sezóně kosila korp receiverů soustavně zranění. Hráči chybovali a dropovali mnohdy jasné catche. Pravá strana O-line připomínala vstupní bránu na tržiště. Během sezóny přestala fungovat běhová hra, fullback Tolbert byl protěžovaný a herně propadal. Po utkání se Saints kouč McDermott ztratil nervy, přecenil schopnosti, dovednosti a hlavně připravenost nováčka N.Petermana a postavil ho do důležitého utkání s LA Chargers jako startera. Vyjádřil tak nedůvěru Taylorovi a jako kapitána týmu ho degradoval a ponížil. Taylor byl schopen se přes to přenést, prokázal řadu výborných morálních vlastností, týmového ducha a vysokou profesionální úroveň. Do klíčového zápasu v Kansas City s Chiefs nastoupil, jako by se nic nestalo. Podal koncentrovaný výkon, který se stal, společně s vynikající hrou obrany, základem důležité výhry. Spolehlivě tým vedl k výhrám nad ošidným rivalem z Miami.

Přes všechny krize, příkoří, pochyby, nedůvěru, přivedl jako kapitán a první quarterback tým Bills po 17-ti letech do play-off. A přesně tak na něj budeme s vděčností vzpomínat.

Co dál?

Free Agency

Do FA vstupovali Bills s řadou možností a bylo fascinující sledovat, pro jakou strategii se rozhodnou. Pochopitelně, tým se nachází v procesu rozpočtového sauberingu, ve kterém překáží Beanovi v rozmachu balvan vázaných prostředků (dead money), který zde zůstal po hráčích, o které Beane tým vyčistil. To je hlavní důvod, proč můžeme rovnou nazvat letošek jako rok draftu, příští rok bude bude rokem vyváženého draftu a FA, a rok následující bude rokem FA.

Nebylo pro mne překvapením, že Bills se tedy nepokusili najít alfa quarterbacka ve free agency. Keenum, Bradford, Cousins.... našli adresy a příslušné smlouvy s plnotučnými výdělky, bonusy a garantovanými penězi na jiných adresách.

Bills ale hráče se zkušenostmi, alespoň určitými, nutně potřebovali. Za 24 hodin klesly ceny zbývajících quarterbacků přibližně na polovinu. A v tu chvíli se domluvili s AJ McCarronem z Bengals. Pokud by se o totéž pokusili předcházejícího dne, pochybuji, že by cena byla pod 10 mil. USD za sezónu. Trpělivost byla sice částečně vynuceným, ale velice dobrým a uvážlivým přístupem.

Nemám McCarrona rád, ale myslím, že Beane udělal opět správný krok ve správnou chvíli. 

Trade

Neznamená to ale, že aktivity Bills končí. Dejme tomu skončí to, čemu se říká FA Frenzy, ale Bills mohou získat některého z quarterbacků, kteří jsou už pod smlouvou i později. Vše je otázkou ceny a nabídky. Bills mohou nabídnout hodně, aby nenaskakovali do sezóny s dvojicí N.Peterman a AJ McCarron. Každý hráč má svou cenu, ale žádný není neobchodovatelnou komoditou.

Bills překotně dopsali running backy na soupisku: Ivoryho, Jonese, Cadeta. Tím jasně ukázali všem týmům: LeSean McCoy je na prodej. Kdokoliv máte zájem, jsme ochotni jednat. Pro Bills je McCoy sice nejlepším hráčem ofenzívy, ale zároveň je obrovskou rozpočtovou přítěží. Nyní je tedy evidentně nabídnut ostatním týmům. Dalšími hráči do výměny mohou být například: Jerry Hughes nebo Shaq Lawson.

V každém případě jsou Bills schopni se dostat ke kvalitnímu QB i po draftu, třeba i těsně před začátkem  přípravného období sezóny. Není potřeba panikařit, není potřeba obětovat vše kvůli zisku mladého QB v tomto roce. 

Obecný názor je sice takový, že letošní ročník je silný, co se týče QB, a že následující dva ročníky by měly být slabší. To ale může být už příští rok snadno vyvráceno. Nikdo, připomínám NIKDO (ani ti nejlepší a nejvyhlášenější skauti a odborníci), nedokáže přetransformovat college QB do podmínek profi-footballu prostým pozorováním hráče (a to ani podrobným a dlouhodobým), aniž by ho v ostrých podmínkách profi-footballu dlouhodobě nevyzkoušel. To prostě nejde. Skauti se v tomto případě pletou pohříchu stejně často jako běžní fanoušci. Příští sezóny mohou tedy přivést do NFL naopak velice slibné QB, kteří se uplatní zdatněji než ti z dnešní nabídky.

Draft

Bills si plánují na sto procent jít pro mladého quarterbacka. Možná dokonce pro dva, ale spíše jen pro jednoho.

Quarterback by měl být z top 3.

Vše má ale svá úskalí, dobrý sezónní výsledek Bills i Chiefs postavil Beana mimo dostřel předních draftovacích příček. Cesta za vysněným potenciálním franchise QB (tím posledním v Buffalu byl Jim Kelly v devadesátých letech) ale nemusí být vydlážděná do perfektní roviny, dokonce může být zcela neschůdná. Určitě nebude snadné najít partnery pro výměnu na top pozice. A pokud nebudou partneři na výměnu, žádná výměna a žádný posun vzhůru logicky nenastane.

Bills ale dělají vše pro to, aby se jim to podařilo. Soupeři nicméně nespí a mají zase své plány. Plány Bills a plány soupeřů se často zásadním způsobem kříží. I to je logické. O vydraftování mladých quarterbacků bude letos velký zájem a pořádná strkanice.

Bills se posunuli z pozice 21 na pozici 12 a nic neobětovali. Tedy, v podstatě nic neobětovali. Do Bengals zamířil jeden z nejlepších ofenzívních tacků/guardů v lize Cordy Glenn (plus drobný switch na pozicích při draftu). Bills se chtěli s Glennem rozejít, to víme bezpečně, a na vině nebyly pouze zdravotní problémy. Glenn odehrál několik výborných sezón  v Buffalu a nejsem ze ztráty hráče na Pro-Bowl úrovni nijak nadšený. Ale zdravý Dawkins je mnohem užitečnější a levnější, než Glenn, zápasící se zdravotními problémy.

https://bills-sabres.cz/footballudus200-jsme-s-glennem-na-cordy/

Dobrá, Bills jsou tedy prvním pickem v prvním kole na pozici 12, posunuli se o devět příček vpřed. To je ale málo. Zůstávají mimo rank takzvaných prémiových hráčů v první desítce draftu. S tím bude potřeba něco udělat, pokud k tomu bude oboustranná vůle Bills (ti tu vůli jistě mají) a některého partnera zepředu (to nevíme).

Jets se mezitím posunuli ze 6.pozice na 3.pozici, kterou jim postoupili Colts. Cena byla vysoká, ale ne přemrštěná. Bills je mohli hravě přeplatit, to by ovšem znamenalo, že by se Colts ocitli mimo desítku a to se jim podle jejich vyjádření nechtělo (nyní ale změnili názor, chtějí vydělat podruhé a jsou ochotni pustit Bills 6.pozici a vzít si pozici 12). Bylo by to pro Bills určité řešení, nebo částečné řešení? Možná, nepředbíhejme ale.

Colts jistě do Buffala volali a sdělili jim natvrdo, že se dohodli s Jets, Beane tedy nebyl překvapený. Sám jistě přišel se svojí nabídkou, kterou si můžeme hravě odvodit: 2x první kolo letos, 1x druhé kolo letos, 1x třetí kolo letos, 1 x první kolo příští rok. Colts nepřijali. Beane je s tím srozuměn. Beane ví všechno to, z čeho my nevíme prakticky vůbec nic. Beane může ale nemusí mít políčeno na jednu z pozic Browns (proto ti také tak ochotně předali pick ve 3.kole, protože jsou si jistí, že ho dostanou zpátky i s úroky), může být v jednání se svým bývalým mentorem v Giants o převzetí druhé pozice. Domluva tam je jistě na úrovni: "Hele, pokud budete chtít nebo ochotni pozici vytrejdovat, neuzavírejte nic bez naší nabídky." My víme jedno: týmy Jets a Giants ještě nikdy neuzavřeli žádný trade. A nic by Giants neudělalo takovou radost, jako vyfouknout Jets jejich vyhlédnutého QB prostřednictvím Bills. Zároveň by asi nebylo snadné vyklidit pozici číslo dva a odejít mimo prémiovou desítku. K tomu už musí být dobrou cenou podepřená vůle.

Takže: Budou si chtít Browns a Giants ponechat top výběry? Záleží na tom, koho chtěji vydraftovat. To je logické. Možná chtějí mladé QB sami pro sebe. V takovém případě by se Bills samozřejmě nemohli dostatečně posunout vpřed a někdo by možná mohl zpochybnit smysluplnost a také rentabilitu posunu z 21.pozice na pozici 12. Určitě by to ale neudělal nikdo, kdo má hlavu na krku a ve funkčním stavu. To byl správný, levný, metodický a prakticky vynucený krok, který je navíc pravděpodobně rentabilní i při setrvání na 12. pozici. 9 míst je sakra rozdíl u ročníku, ve kterém, pokud odečteme quarterbacky, má jen odhadem 10 hráčů reálnou hodnotu prvního kola. 

Bills ale řeší kauzu QB, takže se k ní vraťme. 

Co se stane, pokud:

1) se Bills posunou na první místo draftu Browns?

- To se patrně nestane, protože Browns si sami půjdou pro mladého QB, patrně Sam Darnolda. Cena by byla šílená a ještě něco k tomu. Bills by si z první pozice vzali Darnolda.

2) se Bills posunou na druhé místo draftu Giants?

- To se může stát velmi reálně, protože mezi vedením Giants a Bills existují velice pevné osobní vztahy. Obchod je ale obchod. Vyjednávání s Giants budou v každém případě těžká a zdárnému řešení by jistě pomohlo, kdyby se Bills posunuli ze 12. pozice ještě o pár příček dopředu, například na 6. pozici. Giants také mohou chtít mladého quarterbacka sami jako perspektivní náhradu za E. Manninga, kterému pro letošek byla přislíbena pozice startera. My ale doufáme, že mezi Giants a Bills už nyní existuje předběžná dohoda o vstřícnosti. Cena ale bude přiměřená, tedy brutální. Pokud by Bills vybírali z druhé pozice a Sam Darnold by nebyl k dispozici, vezmou si Josh Rosena.

3) se Bills posunou na třetí místo draftu, momentálně už Jets?

- To se nestane, Jets si jdou pro mladého QB a místo Bills nepřepustí. Jets by místo nepřepustili Bills ani v případě, že by se rozhodli si QB nebrat. Protože dva týmy před Jets si vezmou Darnolda a Rosena, znamená to, že Jets si ze třetího místa vezmou Josh Allena nebo Baker Mayfielda.

4) se Bills dostanou mimo dostřel na top QB?

V dalších kombinacích se už Bills dostávají mimo přímý dosah na top QB. 

Z vyjádření vedení, trenérů, insiderů, pozorovatelů, komentátorů, bývalých hráčů  a zběhlých fanoušků, usuzuji následující:

Média jsou plná názorů, mínění a zaručených zpráv o tom, kdo je oblíbencem Bills. Warren Sharp například přispěchal s tvrzením: "Bills chtějí Josh Allena, věřte mi, loni jsem také předpověděl, že si půjdou pro Petermana, a vidíte, šli si pro něj."

Spekulace, hlouposti, žádné zaručené předčasné soudy nemají smysl, protože vedení ještě ani nedostalo pořádnou příležitost hráče přivítat v Buffalu, podrobněji si je rozpovídat a seznámit se s jejich představami. Zatím je znají pouze herně a i o tom, jak už jsem uvedl předtím, mám své důvodné pochybnosti.

Můj prozatímní názor je, že Bills mají zájem o QB v tomto pořadí:

Sam Darnold - vysněná volba s ultra-drahým posunem

Josh Rosen - náš člověk s drahým posunem

Josh Allen - druhá garnitura našeho člověka s parciálním ale i tak možná nákladným posunem

Baker Mayfield - vynucená obstojná volba, patrně s parciálním posunem

Mason Rudolph - vynucená volba bez posunu vpřed, možná dokonce posun vzad

Lamar Jackson - vynucená volba, setrvání

Samozřejmě je to můj osobní názor, porovnání QB najdete například v tomto článku (https://www.cbssports.com/nfl/draft/news/2018-nfl-draft-rankings-accuracy-arm-strength-and-everything-to-know-about-qbs/)

Mohou Bills draftovat nějakého QB mimo top 6?

- Jistě, ale není to pravděpodobné. Bills mají řadu děr v sestavě na všech třech úrovních: rotace, situační rotace a alternace, starter.

Mají Bills dost munice k posunu vpřed?

- Ano, mají. Ale to není věc munice, to je věc ochoty zaplatit. Obětovat část budoucnosti výměnou za QB, který může ale nemusí být kontributorem, starterem či franchise hráčem, je věcí ochoty podstoupit riziko, nebo dokonce velké riziko. Občas to vyjde (Eagles), občas nikoliv (Redskins).

Mohou ostatní týmy přeplatit Bills hráčsky?

- Jistěže ano, ale znovu, je to věcí ochoty zaplatit. Týmy mohou platit picky a mohou platit i trady. To je ale složité a komplikované téma na samostatný rozsáhlý článek. Bills jsou ochotni obětovat hráče (například McCoye, jak už jsem zmínil). 

Závěr: Bills by neměli vstupovat do sezóny s dvojicí N.Peterman-AJ McCarron, protože je to nejslabší kombinace quarterbacků v celé lize. Pokud nezískají QB v draftu, budou muset zabojovat pomocí tradu.

Můj tip: GM B.Beane zabojuje o pick ze druhého fleku, který mají NY Giants. Možná zvolí cestu parciální posunu, například přes Colts (6. pozice). Výsledky jednání je ale obtížné předjímat. 

Bude záležet na tom, zda posoudí Giants (či dokonce Browns) vlastní případné zisky z top pozice jako méně výhodné než vysokou nabídku Bills.

Resumé tipu: Bills se ještě posunou vpřed, obětují hodně a získají svého QB. Cena bude drakonická, budoucí výsledek nejistý. Giants budou spokojeni, Jets naštvaní, Bills nadšení.

Všichni budeme natěšení.

Nevím jak vy, ale já si všechen ten karneval vyjednávání, výpočtů, kalkulací, spekulací, konspirací, šokujících zpráv a celkově všeho kolem FA, tradů a draftu náramně užívám. Offseason je stejně zajímavá jako zápasové období. Alespoň pro mne. 

Go Brandon!  Go Bills!

Odpovědi na 3 otázky:

- Ze kterého místa budou Bills brát svého quarterbacka v letošním draftu?

- Kterého quarterbacka si vezmou?

- Kdo bude starterem Bills na pozici QB v prvním utkání řádné sezóny 2018?

SLAVEK

- 2. pick v 1. kole

- Josh Rosen, UCLA

- Nate Peterman

HANS-GEORG

- 6. pick v 1. kole

- Josh Allen, Wyoming

- AJ McCarron

WIONCZEK

- 12. pick v 1. kole

- Mason Rudolph, Oklahoma State

- AJ McCarron

JEAN-PAUL

- 2. pick v 1.kole

- Josh Rosen, UCLA

- Josh Rosen

VIKI

-

-

-

DALI

-

-

-

VLADO

-

-

-

Buffalo Bills po sedmnácti letech postoupili do playoffs. To je velký úspěch. Před sezónou považovala většina fanoušků prohlášení kouče Sean McDermotta za vágní a svým způsobem i utěšitelsky alibistická, když hovořil o takzvaném "procesu", jehož součástí jsou dva cíle: budování silného a konkurenceschopného play-off kalibru týmu budoucnosti a drive za postupem do play-off už v této sezóně. Snaha o skloubení dlouhodobého cíle s ryze krátkodobým nám všem připadala jako nejapný vtip s průhlednou zápletkou.

McDermott ale šel za svým cílem jako buldog. Provedl řadu na první pohled nepochopitelných změn. Tyto úpravy týmu jsme mohli vždy vnímat predevším jako hru o budoucnost, ale přitom se pokaždé ukázalo, že McDermott s GM Beanem neztrácejí ze zřetele ani splnění krátkodobého cíle. Pokud Bills uvolnili kvalitního hráče, pokaždé získali výhodu do budoucího draftu a zároveň i určitou hráčskou kompenzaci s okamžitým příznivým dopadem na aktuální výkonnost týmu. 

Během sezóny přišla na tým řada krizí a výsledkových propadů. Série proher nás naplnila skepsí a pochybnostmi. Když kouč McDermott postavil nováčka Petermana na úkor startujícího quarterbacka Taylora, měli jsme obavy, že kouč ztratil podporu zkušených hráčů týmu. Bills nicméně krizi překonali a šli si za svým. Nevěřila jim média, experti, a v neposlední řadě o nich zhusta pochybovali i fanoušci. Morální kvality týmu, pracovitost a neústupnost byli na konci sezóny odměněny postupem do playoff, prvního po době, klenoucí se přes celou jednu generaci fanoušků. Série neúčastí (drought) je u konce. Všem v Buffalu i příznivcům Bills po celém světě si snáze dýchá. 

Obtížnou cestu za play-off popisujeme také na našich stránkách. Každému utkání jsme se poctivě věnovali. Vše začíná přípravnými zápasy a končí zápasem Wild Card Game proti Jaguars. V mozaice si můžete kterékoliv utkání znovu připomenout.

Tabulka AFC-East:

Sabres vstupují do nové sezóny 2017-18. Je to pro tým z Buffala již 48. sezóna v NHL. Doufejme, že se týmu vydaří vstup do soutěže, v jejím průběhu se mu budou vyhýbat zranění a že po několikaleté absenci ve vyřazovacích bojích, do play-offs postoupí. Naposledy se to podařilo v sezóně 2010-11. Tým prošel cyklem 4-leté přestavby, včetně jedné sezóny, ve které se tým v podstatě přihlásil ke strategii "natankování" v draftu, v němž do profesionálního hokeje vstoupily dvě hvězdy - Connor McDavid a Jack Eichel.

Také do této sezóny tým prošel řadou změn. Skončila éra generálního manažera Tim Murrayho a trenéra Dan Bylsmy. To nechci na takto krátkém prostoru rozebírat. Oba jsem měl rád, ale změna byla nezbytná. Majitelé týmu Kim a Terry Pegulovi si poprvé hledali svého generálního manažera sami.  Pro oba buffalské týmy Sabres i Bills. Nový generální manager Jason Botterill si vybral kouče Phil Housleyho, bývalou hráčskou hvězdu NHL a Sabres, jednoho ze strůjců úspěchu týmu Nashville Predators. Doufejme, že vybrali dobře. Dejme jim nyní potřebný čas. Nemůžeme jim ho měřit na svých hodinkách. Naše čekání jsou sice dlouhá, ale oni za to nemohou, jejich odpočet začíná právě nyní, na prahu první sezóny Sabres a první sezóny Bills. Jedině tak je to fér.

Měli bychom si představit jednotlivé hráče Sabres, ale je to zbytečné. Vy znáte hráče lépe, nebo stejně dobře jako já. Popřejme jim tedy společně pevné zdraví a štěstí, nejen sportovní ale také v osobním životě. 

Buffalo Sabres pro sezónu 2017-18

Centr Jack Eichel:

Pokud se nebude dařit, poroste tlak, vytvoří ho okolí. Pokud se bude dařit, poroste tlak, vytvoří si ho sám. Je franchise hráč: přivítejme ho v tlakové komoře.

Centr Zemgus Girgensons: 

Po přípravném kempu měl nůž na krku. V přípravných zápasech vynikal neutuchající bojovností. Nemám o něj obavy. Na ledě nechá všechno. Pro jeho pracovitost a pot budeme mít možnost jiné naše hráče oslavovat.

Seth Griffith:

Viděl jsem ho v přípravě, ale zatím o něm vím jen málo. Potřebuji víc zápasů.

Jacob Josefson:

Dobrý hokejista, to vím jistě. Ročníky 88 až 92 se ve Švédsku povedly

Nejdůležitější příchody:

Marco Scandella
Nathan Beaulieu
Victor Antipin
Jason Pominville
Benoit Pouliot
Chad Johnson
Jordan Nolan

Nejdůležitější odchody:

Brian Gionta
Cody Franson
Dmitry Kulikov
Tyler Ennis
Marcus Foligno
Anders Nilsson

Nick Deslauriers

Situace ve sportovním Buffalu obecně není vůbec jednoduchá. Je to dáno tím, že fotbaloví Bills začínají pomalu přepisovat historii NFL, co se týče nepřetržité neúčasti v play-off. Do překonání rekordu Arizony jim už mnoho sezón nezbývá. Sabres v takové vleklé krizi nejsou, ale přivykli si považovat účast v play-off jako cílovou metu, ke které už řadu let směřují, ale dosáhnout na ni se jim nedaří. Mluvíme o 6 letech neúčasti v play-off a novém typu slovníku, který v hokejovém Buffalu vznikl v této souvislosti a na který jsme nikdy nebyli zvyklí. Vedení stále používalo stejné fráze jako kafemlýnek: "Dostali jsme letos tvrdou lekci, ale práce na přestavbě týmu pokračují, tým je mladý, musí se naučit vyhrávat, jde se krok za krokem, mladí hráči se musí otrkat, zkušení hráči si musí zvyknout v týmu na spoluhráče."

V minulé sezóně měli Sabres slabý tým, zůstal daleko za očekáváními a 15 bodů za metou určující hranici pro play-offs. To ale neznamená, že mají Sabres nekvalitní hráče. Dá se říci, že přesný opak je pravdou. Herní potenciál je velký. Tým ale byl slabý. Pokud tomu tak bylo loni, proč by tomu mělo být letos jinak?
"Podívejte, kolik se toho změnilo," říká Sam Reinhart, "s novými chlapci přišla i nová mentalita, změnila se také základní filosofie týmu. Člověk se jinak cítí, už když jen přichází každý den na trénink."
 

Kabina Sabres je tedy naplněna optimismem, teď ještě uvidíme, zda oprávněným. Hráči tvrdí unisono, že se jim lépe dýchá, atmofréra v kabině se vyčistila. Hlavní kouč Phil Housley slíbil, že každý hráč dostane příležitost k novému startu a tento slib se snažil v rámci možností dodržet. Hráči tvrdí, že přesně to potřebují. Opět Reinhart přidal: "Líbí se nám, co po nás trenéři chtějí, nejen kvůli tomu, že je pro nás trénink dobrou zábavou." Zach Bogosian se vyjádřil takto: "Popovídejte si s hráči kteréhokoliv týmu, který se nedostal do play-off a skoro pokaždé se dá říci, že vše šlo udělat odlišně. Pokud se nám nebude dařit, musíme sáhnout k opatřením a změnám co nejdříve a nejdůsledněji, aby nezůstalo jen u planých slov. Když budeme hrát tak, jak jsme schopni hrát, budeme spíš vyhrávat než naopak."

Útok

Potřebuje více gólů než loni. Kádr doznal změn. Reinhart by měl hrát na centru, protože už ve svých 22 letech patří k elitním hráčům v předbrankovém prostoru. Reinhart rozhodně není hráčem, kterého bychom měli nechávat na křídle, není to totiž jeho přirozené prostředí. Loni tým začínal sezónu v psychickém útlumu, způsobeném také tím, že se těsně před začátkem zranil Jack Eichel. Bez něj tým skóroval v průměru 1,8 gólu na zápas. Po návratu Eichela na led se produktivita zvedla na 2,64. To sice vypadá zdánlivě slušně, ale i tak to stačila jen na 20. místo v lize. S Eichlem a O´Reillym jako dalšími centry se první tři řady mohou měřit s ligovou konkurencí.

Řada otazníků zůstává u obsazení křídel. O pár hráčích se krátce zmíním. 

Vlevo bude v top útocích hrát určitě Evander Kane, na toho se hodně spoléhám. Tato sezóna je pro něho osobně velice důležitá, bude se chtít ukázat. Možná mu bude chvíli trvat, než se přizpůsobí, jako agresívní hráč v napadání rozehrávky, novým pravidlům, ale později by měl z toho spíše těžit, protože je zdatným a rychlým bruslařem. Loni nastřílel 28 branek a to neodehrál asi deset utkání pro zranění a logicky nemohl ani v několika dalších hrát s plným nasazením. Pokud bude zdravý, slibuji si od něho příděl 35 gólů.

Zemgus Girgensonsovi se nedařilo na trénincích, ale jakmile začaly zápasy, opřel se do toho. V přípravě patřil k nejbojovnějším hráčům. Neošidil jediné střídání a nevypustil jediný souboj. V začátcích každého zápasu ale hrál hranu, nečistě hokejkou a snažil se nahradit rukama práci těla. Během zápasu ho ale dokázali trenéři pokaždé napravit a zápasy dohrával čistě. I tak ale zůstává za očekáváním z předloňské sezóny, kdy se mu podařilo skórovat patnáckrát. Loni měl dvě tváře. Nejprve se mu vůbec nedařilo a obával jsem se, že jeho situaci bude GM Murray možná řešit rázně, po návratu ze zdravotní pauzy se ale vrátil jiný Girgensons a ačkoliv se mu nadále střelecky nedařilo tak, jak by si asi přál, hrál velice dobře, výborně forčekoval a na ledě byla jeho přítomnost pokaždé znát. Navíc uměl přidat důležitou hokejovou vlastnost -  pokud byla cesta směrem na branku nezatarasená, šel pokaždé nekompromisně směrem do sítě. 

Edmonton se zbavil Benoit Pouliota a já už asi vím proč. No, asi to navíc víme všichni. Pouliot v přípravě nepřesvědčil. Typově je hráčem, který by měl nastupovat v prvních dvou formacích, ale na to bohužel nyní nemá potřebnou výkonnost. Jako letec by se ale mohl prosadit i ve třetí formaci, ovšem musí přidat na důrazu. V přípravě ztrácel puky jako na běžícím pásu. Co je nám platné, když bude s pukem létat po kluzišti a při prvním kontaktu se soupeřem o něj přijde. U Pouliota více než u kohokoliv jiného potřebujeme kvalitní trenérské vedení, hráč potřebuje zcela individuální přístup z hlediska hledání uplatnění na ledě a také z hlediska výběru správných spoluhráčů. 

Kyle Okposo patřil loni až do zdravotního výpadku k velice platným hráčům. Bude ale trvat, než se dostane do pohody a získá jistotu. Jeho výkony zatím byly přinejlepším rozpačité, pokud se chci vyhnout použití slova - matné. 

Jason Pominville je pravé křídlo, které se týmu bude hodit. Bývalý kapitán Sabres nemá problémy s aklimatizací, navíc je typem hráče, kterému když řeknete, že dnes bude hrát v prvním útoku, kývne na to, a pokud mu přikážete, aby hrál ve čtvrtém a ještě tam jen pauzíroval, nebude s tím mít žádné problémy. Všechny góly v Minnesotě nastřílel ve hře 5 na 5, takže je fajn mít hráče, který by mohl pomoci změnit nelichotivou bilanci Sabres z loňské sezóny: 28. místo v počtu nastřílených gólů ve hře 5 na 5.

Bylo by potěšitelné, kdyby ale Sabres předvedli jako přednost jinou herní dovednost v kategorii, kterou loni opanovali - hru v přesilovce. 

Obrana

Z Montrealu přišel Nathan Beaulieu. Loni začínal v první obranné formaci s Weberem, ale brzy ho označili za hráče, který neunese tlak a stal se v podstatě nepotřebným. Hráč, který bude oblékat 82-ku se podle mne hodí naprosto perfektně do herního stylu, kterým se chce prezentovat kouč Housley. Velice mě potěšilo, že se dohodl s týmem na smlouvě a jeho případ nemusel být posuzován v arbitráži. Psychiku potřebuje vybudovat a ne si ji nechat srážet na arbritrážních slyšeních. Beaulieu je vynikající bruslař (ačkoliv v přípravě hodně padal), je agresívní, puk ale umí podržet. Potřebuje odehrát pár zápasů bez chyb, s pár úspěchy. Pak budeme mít v týmu dalšího špičkového obránce, který si umí poradit s prázdným ledem před sebou a nechá si v zásobě dost sil na to, aby se uměl stejnou cestou a stejnou rychlostí zase vrátit před vlastní bránu.

Marco Scandella. Podstoupil operační zákrok, takže jsme neměli možnost ho v přípravě vidět. Velice se na něj těším. Scandellu lze spárovat s každým obráncem, je hodně univerzální, dokáže hrát 5 na 5 stejně dobře jako ve spectýmu v oslabení či přesilovce. Umí hrát také na obou stranách.

Zach Bogosian a Josh Geoges. Oba hráči zdánlivě nezapadají do herní filosofie Housleyho. Ani jednoho hráče bych ale nerad viděl odcházet. Bogosian měl ve své kariéře dost smůly na trenéry a pod Housleym má vzácnou příležitost ukázat, jak velký má talent. Nikdy ale nejde o pouhý talent, hráč musí mít zároveň schopnost čerpat ze svého herního potenciálu. A navíc, musí to umět zopakovat zápas od zápasu. Bogosian podle mne patří k nejtalentovanějším obráncům, které máme, ale nyní bude záležet na Housleym, zda ho naučí, jak se svým talentem zacházet. Pokud se Bogosian neprosadí pod tímto koučem, jeho dny v NHL také mohou být sečteny. Josh Georges je úplně jiný případ. My víme, čeho je přesně schopen a zároveň i dobře víme, čeho schopen nebude a ani nemůže být. Georges je ale hodně solidní hráč. Ano, chybí mu rychlost, takže v týmu nebude mít stálé místo, ale takovéhleho hráče bych se jen těžko vzdával, být na pozici Phil Housleyho. 

Rasmus Ristolainen - ano, to je můj nejoblíbenější hráč. Nutně je mu ale potřeba odebrat herní čas, protože ke konci loňské sezóny patřil k nejhorším hráčům Sabres celkově. Pokud ho kouč nechá zatavit, přetáhne mu pérko na dvou střídáních a pak ho nechá odehrát přes půl hodiny zápasu, Rasmuse herně zabije. Loni se to stalo hned několikrát. Ristolainen má úžasný bruslařský styl, krásný skluz a pro Finy tak typické krokové tempování, je vytrvalý a zdánlivě neúnavný - vše ale má své meze. Pro Sabres je nezbytné, aby kouč uměl šetřit jeho síly. I když vstupuje do své páté sezóny v NHL, nesmíme zapomínat, že tomu chlapci je teprve 22 let. Stále ještě nabírá sílu, stojíme u ukazatele na jeho rozcestí - buď ho utýráme jako hovado, nebo ho necháme zesílit, herně dozrát a bude patřit mezi 5 nejlepších beků na světě. 

Victor Antipin - v tréninku vypadal fantasticky. V prvních přípravných zápasech jako by se zasekl. Končil ovšem výborně, rozkoukal se na ledě, přivyknul na tempo, vzdálenosti a úhly, začíná se skvěle orientovat a začíná také ovládat stále větší a větší prostor na ledě. 

Z mladých hráčů mě jeden naprosto nadchl a jeden hrozně zklamal. Justin Falk odtrénoval úžasný kemp a ještě lépe hrál přípravu. Totálně mě rozhodil Brendan Guhle, přitom jsem si já, ale nejen já, od něj tolik sliboval. V tréninku nebyl schopen přesně provádět ani ta elementární cvičení, při nájezdech trojic úplně ztrácel orientaci, hráči přes něj přecházeli, jak chtěli, dobře bruslil, ale nebyl schopen hrát dobře do těla, často se soustředil příliš na puk a hráče neuhlídal. Dojem nevylepšil ani v utkáních. Přitom šancí se ukázat dostal hodně. V minulé sezóně naskočil do rozjetého týmu a jevil se velice slibně. Možná ho trochu přemohla přemíra snahy přesvědčit o kvalitách. Potřebuje trochu času, než dostane další šanci. 
 

Oslabení se Sabres loni nedařilo, byli šestí nejhorší v celé lize. Ve skutečnosti byli ještě o dost horší, já si dokonce myslím, že byli možná nejhorší. Dostali totiž mraky gólů, kterým říkám "dozvukové". Skončila přesilovka, hráč se vrací, ale soupeř pokračuje v tlaku a dá branku. To je dozvukový gól a takových obdrželi Sabres hodně. Největší riziko obdržení gólu a dozvukového gólu bylo vždy při druhé třetině, kdy se střídá přes dlouhý led. Sabres to ale nešlo nejen na ledě, příšerná byla i organizace na lavici, střídání, dostřídávání, já vím, že je hra v NHL rychlá, ale každý z hráčů si musí uhlídat svého kolegu pro vystřídání. Podobné zmatky bych očekával v žákovských kategoriích, kdy se děti těší na led.

Dalším problémem pak je, že Sabres neumí hrát celých 60 minut. Tak to ale není. Pokud soupeři vedli, dejme tomu i o dvě branky, Sabres se uměli vzpamatovat, zpravidla to ale nebylo díky tomu, že by Sabres přidali, ale že soupeř ubral. Pokud se skóre vyvíjelo naopak a Sabres se ujali vedení, soupeř uměl přidat plyn a Sabres přestřílet. Tlak na branku, tlak na výsledek, tlak na gól, to vše ukázalo v klíčových okamžicích zápasů (především v posledních třetinách), jak na tom Sabres se svou hokejovou silou jsou a jak se dokáží v důležitých momentech popasovat s protivníky. To, že je soupeři gólově přestříleli v posledních třetinách 85-65 (jen 2 týmy na tom byly hůře), je dokladem toho, že tým loni určitě silný nebyl. To ani náhodou.

Brankáři

Sabres se dohodli s Robin Lehnerem. Jeho čísla byla dobrá (12. místo celkem - 92 %,  17. místo ve hře 5 na 5 - 92,5 %, 14. místo v oslabení - 93,5 %). Solidní. Protože byl pod velkou palbou. Třetí největší v NHL. Hůř na tom už byli jen Talbot z Edmontonu a Andersen z Toronta. Sabres mají jedinou možnost, jak snížit počet střel na Lehnera - držet puk víc na svých hokejkách. A to se jim moc nedaří. Lehner se sice domluvil na smlouvě, ale později kritizoval své agenty a v médiích přiznal, že se mu smlouvu podepisovat nechtělo a že byl do ní tak trochu vmanipulován. Fajn, já si zase myslím, že za tento kontrakt máme právo požadovat kvalitní výkony na úrovni NHL startera a hlavně žádné stupidní chyby, kterých se loni dopustil požehnaně a kterými hravě zaplašil vzpomínky na jedinečné zákroky. Sabres potřebují hlavně spolehlivost.

V přípravě se mi líbil Linus Ullmark víc než Chad Johnson, ale k pozici dvojky nemám až takové výhrady. 

Jak si Sabres stojí v divizi?

Někdy v minulosti byla Atlantická divize považována určité období za snadnou. Tak teď to teda určitě neplatí. Klidně se může stát, že se do bojů o tři postupová místa zapojí všech 8 týmů divize. Při zápasové paritě s Metropolitní divizí se zdá pravděpodobné, že si mezi sebou rozdělí po jednom také postupy na Wild Card. Pokud by obě karty získala některá z divizí, spíše předpokládám, že by to byla Metropolitní. 

Úžasný tým poskládal Yzerman v Tampa Bay. O postupu Lightning nepochybuji, ale myslím si, že se s nimi o první postupovou příčku poperou Maple Leafs z Toronta. Oba týmy jsou tak silné, že pokud jim vypadne pár hráčů ze základu kvůli zraněním, týmy budou mít i tak dost vitality na to, aby vyhrávaly a získávaly body.

O třetí místo se rozpoutá nesmlouvavá bitva. Nedokáži žádný tým spolehlivě favorizovat a pevně věřím, že se do dostihů zapojí také Sabres. Pokud bych ale musel, srovnal bych momentálně týmy takto:

1. Toronto Maple Leafs

2. Tampa Bay Lightning

3. Ottawa Senators

4. Boston Bruins

5. Florida Panthers

6. Buffalo Sabres

7. Montreal Canadiens

8. Detroit Red Wings

Myslím, že se zvedne Florida, protože to stále ještě je stobodový tým, který loni měl špatnou sezónu. Kilo bodů nezíská, ale začne se posunovat vzhůru. Detroit si dá s posunem kvality na čas, tahle sezóna ještě bude asi slabší, až příští rok se hodně zvednou. Všichni věří Montrealu, ale já moc ne. Loni měl tým skvělý vstup do soutěže, ze kterého dlouho těžil. Letos se podle mne do play-offs nepodívají. Boston bude mít hodně problémů, ale v týmu je stále ještě dost tahounů, kteří jsou schopni v důležitých částech sezóny tým podržet a odehrát stanleycupovská utkání, čímž tým posunou o kousek před soupeře. Ottawa si uhraje svoje, tým má dobrý, trochu nenápadný, ale změny je mohou posunout vysoko. Buffalo bych rád viděl výš, ale takovou představivost nemám. Je to dáno tím, že vycházím z obrazu Sabres loňské sezóny. Polovina týmu je nová, tým je jinak poskládaný. Takhle kvalitní hráče nejde poskládat hůř, než jak se to povedlo Bylsmovi. Obrana bude funkční a bude i plnit roli útočného doplňku. Loni obrana nastřílela jen 17 gólů, to je žalostně málo. Teď jde jen o to, že každý hráč má svůj naturel, svou herní povahu, dokáže pracovat jen v určitém prostoru. Housley se nesmí snažit udělat z hráčů jiné hráče, než jakými ve skutečnosti jsou. Musí z nich jen dostat to nejlepší ve prospěch týmu. To je jeho hlavní úkol. Mezi hráči musí fungovat domluva, tak aby byli schopni a také ochotni hrát jeden za druhého. Soudržný tým z průměrných hráčů skoro vždy porazí rozklížený tým složený z hvězd. Hokej už je takový.  Rozumějte tomu dobře, může to být skvělá sezóna, nic bych si nepřál více.

Let´s go Buffalo!

In 2013 the NHL realigned divisions, essentially combining the Northeast and Southeast Divisions to form the eight-team Atlantic Division. At the time, it was one of the easier divisions in hockey.
Things have changed.
The Atlantic Division now boasts some young, talented teams, including the Auston Matthews lead Toronto Maple Leafs [you can boo here], and the Tampa Bay Lightning, who might have one of the most talented rosters in the NHL.
Not to be forgotten, the Ottawa Senators, who were a goal away from the 2017 Stanley Cup Final. The Montreal Canadiens, who added prolific scorer Jonathan Drouin in the offseason. Newly signed David Pastranak and the Boston Bruins, who always seem to be right in the playoff mix. And then there are the Detroit Red Wings and Florida Panthers, who are both looking to improve upon last year, just like the Sabres.
So where is a realistic spot for the Sabres to finish? For reference, the top three teams in the division make the playoffs, along with two wildcard teams from either the Atlantic or the Metropolitan divisions. If you're this far into the article you probably already knew that.
Last year Tampa Bay was plagued by injuries just like the Sabres, missing the playoffs by a single point. Chalk them into your preseason playoff projections.
Montreal has the luxury of Carey Price, so I'd imagine they'll be competing in late April, too. And unless we see a major slip from the team down the QEW, Toronto should be a playoff team for years to come.
Just like that, three teams who I believe have a better chance at making the playoffs than the Sabres. Will there be surprises? Sure, there seems to be every year. Last year nobody thought the Leafs would have such an impressive year.  But picking the Sabres as a division representative seems, at least to me, like a stretch. Crazier things have happened, I just wouldn't bet on Buffalo to earn a playoff spot for finishing in the top-three of the Atlantic Division.
A wild card spot, however, doesn't seem too crazy.
Boston and Ottawa, at least in my opinion, overperformed last season. That said, Ottawa has arguably the best defenseman in the NHL with Erik Karlsson. Boston still has key pieces like the aforementioned Pastranak, Brad Marchand, Patrice Bergeron and Tuukka Rask. Keep an eye on 19-year-old defenseman Charlie McAvoy, too. He's a fun player to watch.
Every year both the Bruins and Senators are teams that many expect to slide. And every year they prove the haters and the nonbelievers wrong. Shun the nonbeliever. Shun!
Will they do it again? Your guess is as good as mine, but I think the Sabres belong in the mix with these teams as the 'middle of the pack' teams in the Atlantic Division.
Detroit and Florida have some nice pieces, but I'm taking the Sabres roster over both the Panthers and Red Wings. Sue me. 
Bove's projected Atlantic Division standings:
1- Tampa Bay
2-Toronto
3-Montreal
4-Ottawa
5-Buffalo
6-Boston
7-Florida
8-Detroit
Follow
Matthew Bové ✔@Matt_Bove
I'll just leave this here. Eichel leads team stretch as practice ends & Housley yells "call them in". Eichel then breaks the team down @WKBW
5:42 PM - Oct 4, 2017
40 40 Replies   347 347 Retweets   930 930 likes
Twitter Ads info and privacy
Projected Sabres MVP:
Jack Eichel
I really went out on a limb with this pick. I've said it once and I'll say it again. Jack Eichel, if healthy, is going to have an outstanding season. Last season, on a recovering ankle, Eichel nearly scored a point per game.  I think he surpasses that this season.
Follow
Matthew Bové ✔@Matt_Bove
Jack Eichel wins it in overtime because he's really good at ice hockey and is going to have a monster year. My goodness #Sabres @WKBW
3:34 AM - Sep 20, 2017
34 34 Replies   536 536 Retweets   1,026 1,026 likes
Twitter Ads info and privacy
After a "down" stretch about a month after returning from injury, Eichel posted some head-turning numbers. With another year under his belt anda new contract signed, Eichel could join the likes of the elite players in the NHL. Buckle up.
Projected stats -- 75GP, 33G, 48A, 81 points
Breakout player:
Nathan Beaulieu
In his limited time with the Sabres in the preseason and training camp, Beaulieu has shown that he's going to play a big role in Phil Housley's system.
When the Sabres acquired Beaulieu I didn't know what to expect from the former first-round pick. Everything I read and heard was that the 24-year-old defenseman has potential, he's just incredibly inconsistent.
Follow
Matthew Bové ✔@Matt_Bove
If you're a #Sabres fan you'll enjoy this interaction between Eichel & Beaulieu @WKBW
5:22 PM - Oct 3, 2017
12 12 Replies   200 200 Retweets   486 486 likes
Twitter Ads info and privacy
That may be the case, but in his first few games with the Sabres during the preseason, the good plays far-outweighed the bad. Chances are, Beaulieu will get some time on the Sabres second power-play unit, along with a good chunk of minutes during five-on-five play.
Storyline to watch:
The curious case of Samson Reinhart
What kind of player is Sam Reinhart? A top-six forward who can contribute 40-55 points annually or a cornerstone player that can be built around?
Follow
Matthew Bové ✔@Matt_Bove
January- Reinhart & Eichel ride ponies
September- Reinhart & Eichel ride a tandem bike
What a time to be alive
(courtesy Sam Reinhart IG)
11:35 PM - Sep 14, 2017
9 9 Replies   35 35 Retweets   94 94 likes
Twitter Ads info and privacy
Despite scoring five more points in his sophomore season, Reinhart has received his fair share of criticism, especially as last season came to an end.  Warranted or not, the former second-overall pick is still trying to find his niche on the Sabres roster.
Housley has said and demonstrated early on that he would like to see Reinhart return to his natural position at center. The 21-year-old entering his third season has said he'll play where he's told, but he's comfortable returning to the position where he's spent most of his life.
The move to center brings both opportunity and challenge. Playing down the middle, Reinhart will have more space to be the creative, smart player he's shown he can be. But getting separated from players like Eichel and Evander Kane will make Reinhart carry more of the load.
Like Eichel, Reinhart is also playing for a new deal. An improved year could go a long way and earn Reinhart some serious cash.
Final thoughts:
Last year the Sabres finished with a 33-37-12 record, good for 78 points. It was a brutal end to the year, as the Sabres slipped out of playoff contention as Winter turned to Spring. This season, I'm expecting more wins, which of course leads to more points.
Just look at last season and flip the regulation wins and losses. You'd be hard-pressed to find someone who would say that's crazy. If the Sabres finished 37-33-12 they'd have 86 points at years end.  I actually think they'll do better than that, and finish near 90 points, while just missing out on the postseason.
That's probably not what you wanted to read, but the team has an uphill battle. Can they surprise us all and make a playoff push? Absolutely they can. The team is too talented to not give them at least a chance. I just don't think they're ready just yet. Last year I thought they'd make the playoffs and I learned my lesson.
This year is all about progress and the process. Trust the P's, it seems to be working alright for the other team in town. Happy hockey season. Let's have some fun. 

Swapping spots from the 2016-17 season with the first team on this list, the Red Wings, isn’t a significant jump for the Sabres. But with new head coach Phil Housley in charge, a fully healthy Jack Eichel and multiple players primed for breakout years, relative to their expectations, this could be a step in the right direction for Buffalo this season.
The reason that Housley is used as a point here is due to his defensive coaching abilities, and the young defensive corps that will benefit from it in Buffalo. Rasmus Ristolainen, Marco Scandella, newly-acquired Victor Antipin, Jake McCabe, Zach Bogosian, Josh Gorges and Nathan Beaulieu will be the top seven defensemen, and they will all benefit from a defensively sound mind in Housley leading them forward.
As for the possible breakout players, analytically speaking it is pointing to Evander Kane. If Kane can increase his point production a bit alongside a healthy Eichel, the top line of Eichel, Kane and a fit Kyle Okposo could lead to a solid scoring line. Sam Reinhart is another name to keep an eye on as he looks to set his place in the Sabres top six, meaning more production in the way of points.
The playoffs are still well out of the reach of the Sabres, but they are trending in the right direction. With another off-season or two like they had this year, they are a promising organization moving forward.
Player to watch in 2017-18: Sam Reinhart. A young forward with a lot of promise and upside to him. This could be his ‘breakout’ season in Buffalo.

https://www.youtube.com/watch?v=F_Z5jqVJza8

https://www.youtube.com/watch?v=eqONjArZQQY

https://youtu.be/BBtGLKSiFPY

The Buffalo Sabres approached the 2016/17 campaign with high hopes, having finished strong the season before; the first under Dan Bylsma. However, Jack Eichel suffered a severe high ankle sprain before the regular season even started, which turned out to be a prelude for what lay ahead.
By the end of the season, the Sabres had regressed from the previous campaign. The team was in disarray, with speculation Bylsma had fallen out with numerous players, including Eichel.
In fact, there were even reports the 2015 second overall draft pick would not sign a contract extension, if Bylsma remained as head coach. Although this rumor was never proven, the 47-year-old was fired and replaced by Phil Housley two months later.
It’s still early days, but it is evident the chance has been good for the organisation. Many of the players seem to be approaching practice and games with a fresh sense of optimism.
Essentially, the difference between Housley and Bylsma is like night and day. The vibe is entirely different, with a renewed vigour and determination.
But don’t take our word for it; listen to what the players themselves have to say. Speaking to John Vogl of The Buffalo News and other members of the media, Sam Reinhart said:
“Look at the things that have changed. It’s just a different mentality when new guys come in, when new philosophies are put out. Just coming to the rink every day, it’s a different feel.
“We’re having fun putting the work in. I like what they’re preaching.”
Whether the criticism of Byslma was fair or not, a change was obviously needed. At the same time, if the team continues to underperform the players will face more questions, with less room for excuses.
In that respect, Robin Lehner knows they all have to step up and take more responsibility. As reported by Vogl, the goaltender said:
“We as players need to hold each other accountable and show up every day – that’s everyone, me, too. That’s what I think everyone is on board about. We all talked, and we know what we need to change.”
The Buffalo Sabres have a talented team, especially up front. And yet, the forwards will be the first to admit they underachieved last season.
Yes, the blue line needs to improve and Lehner needs to be more consistent. However, they also need more goals.
The silver lining in this respect is that Eichel, Evander Kane and Kyle Okposo are all fit and raring to go. All three missed significant playing time last season, with 21, 12 and 17 games respectively.
Of course, we appreciate hockey is a physically demanding game and injuries are unavoidable. Regardless, if the Sabres can avoid the ridiculous amount of injuries they suffered last season, the team will benefit, especially on offense.
Certainly, the team is confident they can deliver if they remain healthy. As Okposo told Vogl:
“It goes without saying that we have some offensively talented players on our team. It’s going to be a really exciting brand of hockey.”

Sam Reinhart:

Sam Reinhart’s gig at right wing never felt permanent. Sure, the youngster often thrived during his two seasons playing the position, scoring 40 goals and 90 points while developing into one of the Sabres’ top threats.
But the Sabres drafted Reinhart, 21, second overall in 2014 as a center, a glamour position. Centers are a precious commodity.
So the Sabres have a good problem. Jack Eichel and Ryan O’Reilly are entrenched in the middle. The team’s old regime wanted Reinhart to play on the top two lines, so converting him to a winger was the easiest move.
Even as he scored 23 goals as a rookie two seasons ago, former coach Dan Bylsma said he envisioned Reinhart’s future at center.
Fast forward to today, and Reinhart is the Sabres’ No. 3 center. New coach Phil Housley isn’t worried about Reinhart’s minutes, which will likely dip if he stays at his natural position.
Basically, if you have a center as talented as Reinhart you drafted that high, you eventually need to play him there.
“He plays (the) power play, he’s going to get those minutes,” Housley said Sunday inside HarborCenter. “I … know the minutes will be spread out differently, and at times maybe he will play wing.
“But right now, he’s playing center. He’s doing a terrific job.”
For two seasons, Reinhart occasionally played center when he was slumping or the Sabres had injuries. From the get-go this year, however, it appeared he would stay in the middle. Housley put him there for the duration of training camp.
“It elevates my game, it forces me to move,” Reinhart said of playing center.
Naturally, Reinhart spent the preseason acclimating to the position.
“I started off well with it, there was a lull right in the middle,” he said. “I worked on some video, talked to the coaches a little bit. They’ve really helped work around that lull and get better at it. I’ve felt very comfortable the last two games at it.”
How did the coaches help Reinhart?
“They switched my approach and mentality a little bit about how to pick up speed coming back into my own end and reading the play a little bit earlier,” he said.
Perhaps moving Reinhart will help him reach a new level he couldn’t last season.
Following a strong rookie season – in a year without a slew of talented freshmen, he likely would’ve received strong Calder Trophy consideration – Reinhart scored 17 goals while upping his assist total to 30, 11 more than his first campaign.
Still, despite some solid numbers, Reinhart struggled at times as the Sabres finished last in the Atlantic Division. He didn’t score until the seventh game. At one point, he scored one even-strength goal in a 39-game stretch. He scored nine power-play goals.
Not surprisingly, general manager Jason Botterill has said the Sabres won’t negotiate a new contract with Reinhart, who has one year left on his entry-level deal, until after the current season.
Reinhart said the long summer – he had no hockey commitments for the first time since he was 15 – helped him reflect on his first two seasons and focus.
“I’ve been able to learn a lot, to train a lot … smarter than I ever have,” he said.
While it was hard to number lines at times in camp, on Tuesday Reinhart pivoted Zemgus Girgensons and Seth Griffith. That’s clearly the third trio. Without Eichel and O’Reilly’s dynamic skills next to him, Reinhart’s own talents must drive his line.
“I’m going to let my play do the talking and earn my own opportunity that’s given to me, and if that opportunity’s at center, then great,” Reinhart said. “I’m going to work with it, I’m going to roll with it and hopefully succeed with it.”

Nathan Beaulieu

So far, Nathan Beaulieu has no complaints. When the Montreal Canadiens traded the defenseman in June, he envisioned joining a slick Sabres team that would grow together.
“It’s been everything I thought it would be with the way we play and how we’re progressing as a young team,” Beaulieu said Tuesday following practice inside HarborCenter.
Right now, one day before the season opener against Montreal, Beaulieu, 24, owns the coveted spot beside Rasmus Ristolainen on the No. 1 defense pair. The Sabres’ aggressive style – “Being involved in every aspect of every play, it’s unique,” he said – excites him.
Beaulieu, the 17th overall pick by Montreal in 2011, is happy.
That doesn’t, however, mean he has forgotten how his six-year tenure with the Canadiens ended. Following their first-round playoff loss last season, they essentially made him a scapegoat, dishing him to the Sabres for a third-round pick June 17.
“Idefinitely have a chip on my shoulder,” said Beaulieu, a healthy scratch for the Canadiens’ final playoff game. “I was in Montreal for quite some time and developed a good relationship with a lot of people there. … There’s some emotions involved. … There’s no friends over there now.”
Beaulieu, a left-handed shot with strong puck-moving skills, could fit nicely beside Ristolainen.
“He’s a pretty special player,” Beaulieu said. “I think with our skating ability and offensive instincts we should be able to create a lot.”
Beaulieu created a lot last season, setting career-highs – he had four goals and 28 points in 74 games – across the board.
While Beaulieu hasn’t been with the Sabres long, he already feels comfortable in his new city.
“I grew up pretty close to Buffalo, only a couple hours from here (in Strathroy, Ont.),” he said. “I really like how it’s a blue-collar town and everyone’s really friendly. It’s kind of reminds me of where I played junior in Saint John (New Brunswick). It’s a small-knit community. They love their sports.”

Evander Kane

Phil Housley’s approach with the Sabres throughout his first training camp has been straightforward: the past doesn’t matter to the rookie coach.
“It’s simple for me,” Housley said Monday inside KeyBank Center. “We want to come in with a clean slate and a fresh start.”
That explains why Sabres winger Evander Kane, a slick scorer dogged by off-ice incidents two years ago, sported an ‘A’ as an alternate captain for some preseason games.
“We’ve established a leadership group here, (I’m) happy to be a part of that,” Kane said. “I definitely feel I’m able to take on that role. I look forward to that challenge.”
For most coaches, Kane’s past would’ve disqualified him from wearing a letter. To Housley, who said he has “seen nothing but positive things” from Kane, the veteran deserves an opportunity.
“I don’t take into regard what’s happened in the past,” Housley said. “I only see what’s happened in front of me day-to-day. Evander’s been a great role model for our guys on and off the ice. He’s a hard worker on the ice. He leads by example, and that’s part of the reason.”
A glowing review like Housley’s probably would’ve never been uttered by former Sabres coach Dan Bylsma, who benched Kane for one game in February 2016 after he partied in Toronto and overslept practice. Kane was arrested that June following an incident at a local bar. Trespassing and harassment charges were later dropped.
But Kane, 26, stayed out of trouble in 2016-17, and he enjoyed a splendid season, scoring a team-high 28 goals in 70 games.
These days, Kane’s excited by Housley’s presence. Kane said Housley told his players right away he would deal with them honestly.
“(He’s) backing that up with his actions,” Kane said. “That’s really all you can ask for as players. I think everything he does on and off the ice with our systems and how we play, it’s pretty honest.”
Housley’s fast-paced style could unleash the speedy Kane, who dazzled last season despite playing in Bylsma’s slow system.
While center Jack Eichel’s frustration with Bylsma’s style grabbed most of the attention, Kane often voiced his displeasure.
Still, Kane thrived, morphing into one of the NHL’s top scorers following a slow start. After cracking three ribs opening night, he rushed back, missing only 11 games.
Kane later acknowledged he probably returned too soon.
Then his first goal in his 13th appearance ignited him. From Dec. 3 until the season ended, he ranked sixth in the NHL with 28 goals in only 58 appearances.
How valuable was Kane to the Sabres? He scored 18 percent (25) of the team’s league-low 139 even-strength goals.
“I could’ve finished a whole lot more (opportunities),” Kane said. “I definitely wasn’t satisfied with my totals. I’m really not looking at last year, I’m just kind of focusing on this year.”
This year could be a breakout campaign for the former fourth overall pick.
Given Kane has a new coach who plans to better utilize his talents and he’s playing for a new contract as an unrestricted free agent next summer, the prestigious 40-goal mark seems attainable if he stays healthy.
Kane, however, wouldn’t reveal a number he wants to hit.
“Everybody that walks into training camp has goals in mind for themselves,” he said. “I just … want to try to be as consistent offensively as a can. After I scored my first goal, I thought I was pretty consistent, had a good pace going and just want to try to start that this time in game one.”
In the past, Kane has been criticized for shooting the puck too much, often giving it up too easily inside the blue line. Keeping the puck and zooming to the net buoyed last season.
Still, Housley wants Kane to shoot more often.
“That goes along with the other players on our team,” Housley said. “We’ve got to have more of a shot mentality. It’s something you can talk about. Until you keep driving it in, eventually it’s going to come.”

Seth Griffith

Among the 39 players the Sabres used in their six preseason games, very few stood out.
Of course, star center Jack Eichel performed strongly, compiling one goal and four points in his first three appearances. Meanwhile, veteran winger Jason Pominville scored twice in his debut.
But those Sabres are expected to make notable contributions. What about the bubble players, the AHL guys looking to crack the big club out of training camp?
Up front, winger Seth Griffith, 24, quickly became perhaps the Sabres’ biggest surprise, making a strong push to remain on the roster for Thursday’s season opener.
After compiling one goal and two points in the first three preseason games, Griffith was often the best player on the ice in Friday’s 3-1 loss to the New York Islanders inside KeyBank Center, narrowly missing about four prime scoring chances.
“Seth Griffith was one of our best forwards tonight, creating a lot, was in on the forecheck,” Sabres coach Phil Housley said following the preseason finale.
Housley said Griffith’s performance “was very intriguing.”
Twelve forward spots are likely set, leaving just one or two open. Griffith, a lethal AHL scorer who has struggled to produce in the NHL, possibly secured his place with the Sabres on Friday.
The Sabres have 18 forwards, 11 defensemen and two goalies (31 players) on the roster. They must pare that down to 23 by Tuesday. Reassignments, however, could come as soon as today.
After starting Friday on the right wing beside center Sam Reinhart and Matt Moulson, Griffith moved up beside Eichel and Evander Kane late in the contest. Griffith pumped a team-high three shots on goal.
“Coming into a new camp, new system, new coaches, kind of a fresh start for me,” Griffith said Friday morning. “I was really looking forward to it. I played three games right off the bat. It felt good the first game, I just kind of kept it going.”
Griffith not only scored in his preseason debut Sept. 18, he did it 11:50 into the game, generating early confidence.
“You get a goal or you make a good play your first shift or something like that, it just so happens your legs get underneath you after that,” he said. “I felt pretty good after that.”
Why has the 5-foot-9, 192-pound Griffith, who played with three NHL teams last season, thrived this month?
“The system really suits my game,” he said. “It’s continuously moving all the time. As a smaller guy, I need to use my speed out there, I need to get away from the big, strong D-man in the corners, right? It’s kind of like a continuous cycle game, and then you just try to make your way to the net off that.”
Housley said Griffith must “play with speed.”
“He can make plays when he has time and space,” he said. “The big thing for me is him using that speed to provide that area of his game where he get his head up and surveys the ice a little bit. I really like the way he gets on the forecheck, using his speed that way.”
Griffith signed a one-year, one-way contract worth $650,000 on July 1. He has six goals and 16 points in 58 NHL games.
It’s possible the Sabres could keep Griffith so they don’t lose him on waivers. He got claimed three times last season.
xxx
Winger Jordan Nolan made his Sabres debut, skating 11 minutes 24 seconds, mostly on the right wing with center Jacob Josefson and Johan Larsson on the fourth line.
“He looked pretty comfortable,” Housley said. “You could see he’s a little rusty. He’s been off the ice for six days and you get one practice and thrown into a game. You can’t really expect a lot.”
Nolan added: “It was pretty easy to jump in and play.”
Nolan was on the ice for the Islanders’ first goal before creating Reinhart’s score by pressuring Ryan Putlock into turning the puck over deep in the New York zone.
It looked like Nolan never touched the puck.
“Maybe they’re just giving me that because it’s my first game,” he joked.
The Sabres claimed Nolan, the son of former Sabres coach Ted Nolan, off waivers Wednesday from the Los Angeles Kings.
xxx
Sabres defenseman Zach Bogosian left the game after playing three shifts in the third period. Housley had no update.
The Sabres are already missing defenseman Jake McCabe (upper body), who’s week-to-week.
xxx
The Sabres scratched defenseman Marco Scandella, who has been resting the hip he had surgically repaired in May.
Since Scandella, an offseason acquisition from the Minnesota Wild, missed all six preseason games, his Sabres debut will likely come in Thursday’s opener.
While Scandella could’ve played Friday, Housley wanted to be cautious.
“We don’t want to put him into action too early where he has a setback,” Housley said.
Notes: Since Housley hasn’t named a captain, he has been using three alternate captains each game. Kane and winger Kyle Okposo and defenseman Rasmus Ristolainen each wore an ‘A’ Friday. … Sabres defenseman Victor Antipin, a newcomer from Russia, played with Ristolainen on the No. 1 pair. … The Sabres announced a crowd of 16,967. … The Sabres have today off.

Matt Moulson

BUFFALO – In his 11 NHL seasons, winger Matt Moulson has played for nine coaches, including four with the Sabres.
There have been Stanley Cup winners (Marc Crawford and Dan Bylsma), rookies (Scott Gordon, Ron Rolston and others) and old school veterans (Terry Murray and Ted Nolan).
Moulson, 33, has experienced the NHL coaching gamut. So when the three-time 30-goal scorer says new Sabres coach Phil Housley’s sessions “are some of the best practices I’ve been a part of in my professional days,” it has meaning.
His words hold weight.
“The pace of practice and compete has been tremendous,” Moulson said prior to Saturday’s preseason tilt against the Toronto Maple Leafs inside KeyBank Center.
Moulson’s tenure here has often been arduous and filled with losing. Since the Sabres acquired him almost four years ago, he’s morphed from arguably their best forward into a healthy scratch.
But after a wretched eight-goal season in 2015-16, he enjoyed a solid comeback campaign a year ago, scoring 14 goals, including 11 power-play scores.
“He’s a true scorer, he can bury the puck in the net,” Housley said.
These days, Moulson’s upbeat about his opportunity to impress a new coaching staff and general manager, Jason Botterill.
“The attitude around this rink this training camp has been unbelievable with him,” Moulson said of Botterill.
In Saturday’s contest, Moulson skated on the top line beside slick center Jack Eichel and Kyle Okposo. Moulson played with Eichel a bit last season. Mostly, however, he moved around the lineup, sometimes playing on the fourth line.
It was believed Moulson, who signed to a five-year, $25 million contract in 2014, could be bought out during the offseason. After all, former GM Tim Murray inked him to the huge deal.
Some also thought the Vegas Golden Knights might grab Moulson in the NHL Expansion Draft. He would’ve given the Golden Knights a veteran scoring threat and helped them reach the salary floor. He’s also close to their GM, George McPhee.
“You can’t control the other things, so it’s not worth worrying about,” Moulson said of the uncertainty.
Instead, Moulson said he focused on improving his quickness. The genesis of his revival a year ago started in the gym. When he reported for camp then, he looked slimmer and faster.
“(I put) maybe a little more concentration on skating with my skating coach, getting faster, getting a little quicker,” he said of his summer. “We worked on that even more this summer. No matter what age, you’re trying to find that extra step to be quicker. The game is extremely fast.”
When Moulson re-upped with the Sabres, he bought into owner Terry Pegula’s vision of the future. It has taken a while, but perhaps Pegula has finally found the right men to run his team.
“I knew the Pegula family wants to win, and I wanted to be here to win with this team,” Moulson said. “I think we still have a long way to go in terms of cleaning some things up before the season, but we have a great group of guys in here, a tremendous staff.”
xxx
Hudson Fasching scored the Sabres’ lone goal as they fell to 1-2-1 in the preseason. Kasperi Kapaneni’s third-period power-play goal broke the tie.
“We got to get more of a mindset of a shot mentality,” said Housley, whose team had 25 shots. “We’re just passing opportunities up to get pucks to the net. So much is created from that. The defensive team has to react to it, you’re moving down on it. Things happen (from it).”
The Sabres scored one goal against the Leafs in two weekend losses.
xxx
The Sabres sent the following players to the Rochester Americans on Saturday: forwards Eric Cornel, Vaclav Karabacek and Kevin Porter; defensemen Brycen Martin, Casey Nelson and Devante Stephens; goalies Jason Kasdorf, Jonas Johansson and Adam Wilcox.
The Sabres have 36 players – 21 forwards, 12 defensemen and three goalies – left in camp. The Amerks open their camp Monday.
xxx
Housley had no update following the game on Sabres forward Evan Rodrigues, who left Friday’s 3-0 loss after getting hit into the boards.
Notes: Since Housley hasn’t named a captain, he has been using three alternate captains each game. Eichel, Okposo and winger Evander Kane each wore an ‘A’ Saturday. … The Sabres announced a crowd of 17,345. … The Sabres have today off.

BUFFALO – Sabres general manager Jason Botterill wasn’t kidding when he said he believes leadership is a collaborative effort.
Thursday morning, hours before their season opener, the Sabres named four alternate captains: defenseman Zach Bogosian and forwards Jack Eichel, Ryan O’Reilly and Kyle Okposo.
Botterill said Wednesday the Sabres wouldn’t begin the season with a captain.
“Our coaches sat down and really evaluated the situation,” Sabres coach Phil Housley said prior Thursday’s 3-2 shootout loss to the Montreal Canadiens inside KeyBank Center. “We felt the guys that we named, we have total confidence, and in just talking with Jason, he was very comfortable with the decisions.”
With no captain, three players can wear the ‘A’ each game, so Housley plans to alternate. Bogosian (lower body) was scratched Thursday.
The Sabres rotated the ‘A’ throughout the preseason. O’Reilly has worn the letter the past two seasons. Okposo, meanwhile, occasionally wore it last season.
“We’ve got a lot of good leaders in this room, there’s many guys not wearing a letter that still contribute in so many ways,” O’Reilly said. “Obviously, it’s nice to wear something, but there’s responsibly with that. On the ice, you got to have good communication with the refs, whether it’s staying on them or talking things out.”
Eichel, 20, is the youngest player in the leadership group.
“To be a leader of this team and the organization, it’s a tremendous honor,” said Eichel, who signed an eight-year, $80 million contract extension Wednesday. “I don’t really want to change too much. I want to be myself around the rink every day, having the same attitude, work ethic and personality.”
The Sabres didn’t re-sign former captain Brian Gionta.
xxx
When the Sabres signed Matt Tennyson to a two-year contract as free agency opened, it was assumed the defenseman would see NHL action this season.
After all, Tennyson, 27, spent most of the last two seasons with the Carolina Hurricanes and San Jose Sharks, playing 74 NHL games and only 14 AHL contests. Still, few figured Tennyson would crack the Sabres’ lineup early.
Thanks to an impressive training camp and some injuries, Tennyson was the most surprising name among the six defensemen the Sabres dressed Thursday.
“His play speaks for itself,” Housley said. “He really understands our system, especially defensively. … He’s done a terrific job. He also really picks his spot well adding to the rush, making the good first pass. It’s good to see him. He’s earned his spot.”
Housley leaned heavily on Tennyson throughout training camp, playing him in a few roles. Injuries to Bogosian and Justin Falk (undisclosed) helped Tennyson move up the depth chart. But he has also surpassed Josh Gorges, a 13-year veteran the Sabres scratched Thursday.
“It doesn’t really mean anything,” Tennyson said of playing in the opener. “The work starts now.”
Why does 6-foot-2, 205-pound Tennyson fit well with the Sabres? His two-way style works in their aggressive system.
“A lot of d-men are offensive nowadays, but I think defense for me is important and (I) jump up in the play accordingly,” Tennyson said. “But (I play) strong defense first, get the puck into the forwards’ hands.
The Sabres snatched up Tennyson early July 1. A second year – he has a two-way contract this season and a one-way agreement in 2018-19 – certainly sweetened the deal.
“It looks to be a pretty good fit so far,” said the undrafted Western Michigan University product.
Tennyson played beside Marco Scandella, another newcomer.
xxx
Scratching Gorges, Housley said, is “very difficult.” The veteran is a heart-and-soul player.
Gorges, 33, isn’t a slick puck-mover. He has carved out a strong 13-year career as a stay-at-home defender by showcasing grit and tenacity.
Housley, of course, wants his defense to drive possession and aggressively move up the ice. So Gorges sat out the opener against the Canadiens, his old team. Gorges was never a healthy scratch in his first three seasons with the Sabres.
“I know Josh isn’t playing tonight, but he’s going to be ready for his opportunity,” Housley said. “I respect the veterans that are not playing tonight, obviously. …
“But moving forward, you never know what could happen. Changes may come Saturday, changes may come Monday, but he understands where he’s at. He’s a terrific person. He has great work ethic, so you never know when that decision will come.”
Notes: The Sabres also scratched winger Matt Moulson (healthy). … A franchise-record 10 Sabres who didn’t play for the team last year dressed Thursday. … The Rochester Americans named forward Kevin Porter their captain Thursday. Porter was the AHL club’s captain in 2012-13. He returned to the organization this season.

Stručně:

71.273 diváků vidělo prohru domácího týmu. MVP loňské NFL quarterback Matt Ryan byl pod velkým tlakem, občas ztrácel přehled a nebyl tou rozhodující silou ofenzívy. Samozřejmě, chyběly mu dva nejlepší cíle - WR Julio Jones, který ze hry odstoupil ve druhé čtvrtině a TE Mohamed Sanu, který odkulhal ve třetí čtvrtině. Buffalu ale nahrály také další události. Tre´Davious White returnoval fumble quarterbacka Ryana, který si na něm vynutil dotírající DE Jerry Hughes, pro 52-yardový defenzívní touchdown. A to byl jen jeden ze tří turnoverů Falcons. Ryan přidal ještě 2 intercepce, které zachytil safety Bills Micah Hyde. Důležitý byl především obranný zákrok Hydea proti WR Nick Williamsovi, protože Falcons úspěch drivu postavili na Andre Robertsově 61-yardovém returnu výkopu po FG. Skvěle si také vedl opět place kicker Stephen Hauschka. Když bylo potřeba ubrat z času, Bills se povedl výborný drive, složený z 19 her, trvající 11 minut a 20 sekund, který také úspěšně završil tříbodovým získem Hauschka. Dlouho vzduchem nepokořená obrana Bills kapitulovala poprvé v sezóně až při dlouhém drivu v poslední čtvrtině zápasu, když Ryan z 3-yardové hranice našel v end-zóně Justin Hardyho. Celý zápas pak rozhodoval rozdíl v počtu ztrát míče - 3-0 ve prospěch Bills. Buffalo už nepřišlo o míč 15 zápasových čtvrtin, což je nový klubový rekord.

V číslech:

Jako vždy začneme u bodů, protože ty jsou pro vývoj utkání zkrátka důležité. Od Atlanty se očekával mohutný nápor, ale první čtvrtina, ve které hráli ještě všichni klíčoví hráči Falcons, skončila bez bodů a do šaten se odcházelo po půli za hratelného stavu 7-10 ve prospěch domácích. Vstup do druhého poločasu ale mnohem lépe vyšel Bills a ti se ujali vedení, které ještě navýšili v poslední části zápasu.

Důležité bylo, jak byl ve hře rozdělen čas na míči. Rozdíl nebyl velký. Bills: 28:45, Falcons: 31:15. Tedy poměrně vyrovnaný stav. To bylo zapříčiněno hlavně skutečností, že ve druhé polovině zápasu Falcons jen s velkými obtížemi zastavovali běhovou hru Bills. Do passrushe soustředili sice jen pár hráčů, ale ostatní předsunutá záloha číhala na play-action Taylora, hráče obětovali symetricky pro obě strany. Pokud se Taylor rozhodl pro play-action, ještě stále mohl poměrně v klidu (dokonce větším klidu, než kdyby zůstal v kapse) čekat na své receivery, až si najdou místo pro klidný příjem přihrávky.

Ofenzíva Bills

Celkově získala 281 yardů (průměr 4,8 yd na hru).

Nejdelší drive Bills v prvním poločasu trval 6:31 a skončil bez zaskórování. Ve druhém poločasu Bills odehráli vynikají drive, který zabral více než třetinu poločasu, 11:20 a FG.

Bills odehráli 10 drivů z 59 her, to je průměr skoro 2 série na drive. Vybojovali 15 prvních downů. Zajímavostí je, že žádný nezískali z penalt. To je poprvé od začátku sezóny. Úspěšnost třetích downů byla méně než poloviční - 6 ze 13. O čtvrtý down se nepokoušeli.

Běhová hra Bills

Hra po zemi byla rozhodující pro celý průběh utkání. Bills byli schopni proti silné obraně soupeře naběhat výborných 117 yardů, vybojovali 7 prvních downů, samozřejmě, na výkony z předešlého roku mohou zatím zapomenout, ale je potřeba si uvědomit, že odehráli čtvrtý zápas po sobě, kdy proti nim stála velice kvalitní protiběhová obrana. Bills si také kvalitní, povedenou hru sami vrátili zpátky kvůli ofenzívnímu faulu. Bills jsou nyní až na 17. místě v NFL v počtu získaných yardů běhovou hrou:

Rank Team 2017 Home Away 2016 1 Kansas City 163.5 140.0 187.0 106.4 2 Jacksonville 148.8 99.0 165.3 101.9 3 Denver 143.0 153.7 111.0 92.8 4 Philadelphia 143.0 193.0 126.3 113.3 5 Houston 139.8 133.0 146.5 115.9 6 Tennessee 138.8 145.0 132.5 136.7 7 NY Jets 130.8 179.5 82.0 112.6 8 Washington 130.0 90.0 170.0 106.0 9 Baltimore 127.2 109.0 145.5 91.4 10 Atlanta 126.2 145.0 107.5 117.5 11 Seattle 121.0 162.5 79.5 103.8 12 Chicago 117.5 173.5 61.5 108.4 13 Carolina 116.2 104.5 128.0 113.4 14 Dallas 114.2 159.0 69.5 149.1 15 LA Rams 113.5 80.0 147.0 78.2 16 Buffalo 112.8 132.5 93.0 164.4

Nejvíce naběhal samozřejmě první running back týmu, LeSean McCoy, 76 yardů. Utratil na to ale 20 pokusů, takže můžeme rentabilitu zpochybňovat. Pouze ale na základě prvního pohledu. Běhová hra vázala obranné síly Atlanty. Od pravého tackla Gared Jarretta, přes MLB Deion Jonese, až po free safetyho Damontae Kazeeho, byli všichni zaměstnáni starostmi o to, aby McCoy nezískal volný prostor, ve kterém by mohl uplatnit svou výbušnost, a také tím, aby nebezpečný QB Tyrod Taylor play-action neproměnil na dlouhý scrambling kdykoliv, kdy by k tomu měl nepatrnou příležitost (míč si ponechal 7x pro zisk 12 yardů, nejdelší běh 6 yardů). Pokud Atlanta přeorientovala síly na krytí pasové hry, Bills si okamžitě začali připisovat dobré zisky v běhové hře a při dlouhém drivu ve druhém poločasu ji Atlanta nebyla schopna uhlídat. Pomohla až další adjustace a následné dropy v pasové hře Bills. Nedařilo se příliš FB M.Tolbertovi. Naběhal jen 31 yardů a jednou fumbloval, míč se naštěstí podařilo pokrýt spoluhráčům. Bills by možná potřebovali dalšího RB a znovu se vracíme k tomu, že bylo možná trochu předčasné rozloučit s RB Jonathanem Williamsem. Pokud by se McCoy zranil, při počtu snapů by to ani nebylo udivitelné, Bills nemají momentálně adekvátní náhradu.

Pasová hra Bills

Byla dostatečně efektivní, aby nahradila výpadek běhové hry. Taylor pro QB-rating 59,5 musel předvést 12 kompletací z 20, pro 182 yardů a 1 touchdown. Quarterback Bills byl 3x sackován pro ztrátu 18 yardů. Taylor házel přesně, některé kvalitní přihrávky skončily na trávníku nikoliv jeho vinou. Nejvýkonnějším receiverem se stal tight end Charles Clay, kterému se zápas podařil na výbornou. V osobních soubojích obránce přehrával, nestačili mu silově ani rychlostně. Nejdelší jeho hra pro 44 yardů byla páteří úspěšného drivu. Byl cílen 7x a z toho 5x míč převzal. WR Jordan Matthews, kompletace 2/2 a krásný touchdown. Nedařilo se WR Zay Jonesovi. Snadno sice získával prostor, ale nebyl schopen míč zpracovat a udržet. Některé dropy byly hraniční, některé catche ale měly být jisté. Třetí zápas po sobě Jones nepřesvědčuje jako receiver do těžkých chvil (připomeňme si jen ne-catch z poslední akce Bills v utkání proti Panthers, nebo tip-drop-touchdown Holmese z utkání s Broncos).

Defenzíva Bills

Odehrála prvotřídní zápas proti vyhlášené ofenzívě Falcons. Obranu řídili tři hráči - vepředu DT Kyle Williams, v záloze MLB Preston Brown a v secondary S Micah Hyde. Pro vývoj utkání byly také všechny tři řady téměř stejně důležité. Passrush musel být veden dostatečnou silou (Bills si přesto dokázali připsat pouhý jeden sack - DE Jerry Hughes), aby Ryan neměl dost času na přesnou rozehrávku vzduchem, záloha musela být připravena se vypořádat s běhovou hrou soupeře, running backy Devonta Freemanem a Tevonem Colemanem, secondary se měla popasovat s vyhlášenými receivery Falcons - WR Julio Jonesem a TE Mohamed Sanu. Ofenzíva Falcons si připsala celkem 389 yardů, 25 prvních downů (konverze 3. downů = 5/13, konverze 4. downů = 1/2), průměr zisku 5,4 yardu na hru.

Běhová defenzíva Bills

Velmi dobrá. 147 yarů Bills povolili, ale Falcons se na ni nemohli zcela spolehnout a protože QB Ryan nebyl ve své kůži, možná proto, že mu chyběli dva jeho oblíbení receiveři, což položilo základ k úspěchu obrany. Nejdelší hru ukázal Tevon Coleman, který využil výbornou práci O-line a utekl Bills o 29 yardů. Coleman ale také jednou fumbloval, míč se Bills nepodařilo získat.

Nejproduktivnějšími obránci Bills se v utkání stali: P. Brown 10/5, M. Hyde 7/6 plus intercepce, J.Poyer 7/3, L. Alexander 6/6.

Spectým

Už jsme si zvykli, že PK Hauschka je bezchybný: 3/3 z FG (24 yd, 56 yd, 55 yd), 2/2 PaT. Co k tomu dodat? Opět po týdnu byl vyhlášen spectým hráčem AFC.

Punter Colton Schmidt odkopával velice spolehlivě, občas byl pod tlakem. Nejdelší odkop v pravou chvíli měřil 60 yardů.

Bills nereturnovali punty, dvakrát ale returnoval výkop RB Taiwan Jones, Bills startovali z pozic BUF 23 a BUF 25. Falcons returnovali punty bez signifikantního zisku. WR Andre Roberts ale returnoval výkop u drivu, který nakonec naštěstí skončil intercepcí, pro zisk 61 yardů, takže ofenzíva Falcons začínala na BUF 42. Jednalo se o jediné selhání buffalského spectýmu, do tacklování se musel zapojit, pravda neúspěšně, také kicker Hauschka.

Turnovery

Prohrály Falcons utkání. Důležité byly všechny: fumble QB Ryana, míč vyletěl z ruky (zůstává otázkou, zda rozhodčí správně posoudili situaci), dopadl na zem a hra nebyla přerušena odpískáním. Nejlépe se zorientoval nováček Tre´Davious White, míč sebral a v poklidu ho donesl do end-zóny pro defenzívní touchdown.  A pak tu máme 2 intercepce, obě zachytil safety Micah Hyde. Jednou si počínal skvěle prostorově a chytil přihrávku Ryana na WR Taylor Gabriela a podruhé si poradil v souboji s WR Nick Williamsem.

Penalty

Bills: 9 pro ztrátu 55 yardů, Falcons: 4 pro ztrátu 45 yardů

Zisky 1.downů z penalt: Buffalo 0, Falcons 2

Zajímavostí je, že v poslední čtvrtině zápasu si připisovali tresty pouze hráči Buffala (celkem 5).

Tresty hráčů Buffala:

1. čtvrtina = K.Clay (nepřípustné blokování)
2. čtvrtina = J.Matthews (OPI), K.Williams (neutrální zóna)
3. čtvrtina = E.Wood (of.držení),   
4. čtvrtina = J.Miller (předčasný start), T.Taylor (zdržování), T.White (DPI), L.Johnson (def.držení), L.Alexander (neutrální zóna)

Bilance a další zápas

Bills jsou nyní první v divizi AFC East s bilancí 3-1. Příští zápas odehrají v Cincinnati proti Bengals, kteří vysoko a přesvědčivě porazili Cleveland Browns.1. čtvrtina = K.Clay (nepřípustné blokování)

2. čtvrtina = J.Matthews (OPI), K.Williams (neutrální zóna)
3. čtvrtina = E.Wood (of.držení)

4. čtvrtina = J.Miller (předčasný start), T.Taylor (zdržování), T.White (DPI), L.Johnson (def.držení), L.Alexander (neutrální zóna)Stručně:

71.273 diváků vidělo prohru domácího týmu. MVP loňské NFL quarterback Matt Ryan byl pod velkým tlakem, občas ztrácel přehled a nebyl tou rozhodující silou ofenzívy. Samozřejmě, chyběly mu dva nejlepší cíle - WR Julio Jones, který ze hry odstoupil ve druhé čtvrtině a TE Mohamed Sanu, který odkulhal ve třetí čtvrtině. Buffalu ale nahrály také další události. Tre´Davious White returnoval fumble quarterbacka Ryana, který si na něm vynutil dotírající DE Jerry Hughes, pro 52-yardový defenzívní touchdown. A to byl jen jeden ze tří turnoverů Falcons. Ryan přidal ještě 2 intercepce, které zachytil safety Bills Micah Hyde. Důležitý byl především obranný zákrok Hydea proti WR Nick Williamsovi, protože Falcons úspěch drivu postavili na Andre Robertsově 61-yardovém returnu výkopu po FG. Skvěle si také vedl opět place kicker Stephen Hauschka. Když bylo potřeba ubrat z času, Bills se povedl výborný drive, složený z 19 her, trvající 11 minut a 20 sekund, který také úspěšně završil tříbodovým získem Hauschka. Dlouho vzduchem nepokořená obrana Bills kapitulovala poprvé v sezóně až při dlouhém drivu v poslední čtvrtině zápasu, když Ryan z 3-yardové hranice našel v end-zóně Justin Hardyho. Celý zápas pak rozhodoval rozdíl v počtu ztrát míče - 3-0 ve prospěch Bills. Buffalo už nepřišlo o míč 15 zápasových čtvrtin, což je nový klubový rekord.

V číslech:

Jako vždy začneme u bodů, protože ty jsou pro vývoj utkání zkrátka důležité. Od Atlanty se očekával mohutný nápor, ale první čtvrtina, ve které hráli ještě všichni klíčoví hráči Falcons, skončila bez bodů a do šaten se odcházelo po půli za hratelného stavu 7-10 ve prospěch domácích. Vstup do druhého poločasu ale mnohem lépe vyšel Bills a ti se ujali vedení, které ještě navýšili v poslední části zápasu.

Důležité bylo, jak byl ve hře rozdělen čas na míči. Rozdíl nebyl velký. Bills: 28:45, Falcons: 31:15. Tedy poměrně vyrovnaný stav. To bylo zapříčiněno hlavně skutečností, že ve druhé polovině zápasu Falcons jen s velkými obtížemi zastavovali běhovou hru Bills. Do passrushe soustředili sice jen pár hráčů, ale ostatní předsunutá záloha číhala na play-action Taylora, hráče obětovali symetricky pro obě strany. Pokud se Taylor rozhodl pro play-action, ještě stále mohl poměrně v klidu (dokonce větším klidu, než kdyby zůstal v kapse) čekat na své receivery, až si najdou místo pro klidný příjem přihrávky. 

Ofenzíva Bills

Celkově získala 281 yardů (průměr 4,8 yd na hru).

Nejdelší drive Bills v prvním poločasu trval 6:31 a skončil bez zaskórování. Ve druhém poločasu Bills odehráli vynikají drive, který zabral více než třetinu poločasu, 11:20 a FG.

Bills odehráli 10 drivů z 59 her, to je průměr skoro 2 série na drive. Vybojovali 15 prvních downů. Zajímavostí je, že žádný nezískali z penalt. To je poprvé od začátku sezóny. Úspěšnost třetích downů byla méně než poloviční - 6 ze 13. O čtvrtý down se nepokoušeli.

Běhová hra Bills

Hra po zemi byla rozhodující pro celý průběh utkání. Bills byli schopni proti silné obraně soupeře naběhat výborných 117 yardů, vybojovali 7 prvních downů, samozřejmě, na výkony z předešlého roku mohou zatím zapomenout, ale je potřeba si uvědomit, že odehráli čtvrtý zápas po sobě, kdy proti nim stála velice kvalitní protiběhová obrana. Bills si také kvalitní, povedenou hru sami vrátili zpátky kvůli ofenzívnímu faulu. Bills jsou nyní až na 17. místě v NFL v počtu získaných yardů běhovou hrou:

Nejvíce naběhal samozřejmě první running back týmu, LeSean McCoy, 76 yardů. Utratil na to ale 20 pokusů, takže můžeme rentabilitu zpochybňovat. Pouze ale na základě prvního pohledu. Běhová hra vázala obranné síly Atlanty. Od pravého tackla Gared Jarretta, přes MLB Deion Jonese, až po free safetyho Damontae Kazeeho, byli všichni zaměstnáni starostmi o to, aby McCoy nezískal volný prostor, ve kterém by mohl uplatnit svou výbušnost, a také tím, aby nebezpečný QB Tyrod Taylor play-action neproměnil na dlouhý scrambling kdykoliv, kdy by k tomu měl nepatrnou příležitost (míč si ponechal 7x pro zisk 12 yardů, nejdelší běh 6 yardů). Pokud Atlanta přeorientovala síly na krytí pasové hry, Bills si okamžitě začali připisovat dobré zisky v běhové hře a při dlouhém drivu ve druhém poločasu ji Atlanta nebyla schopna uhlídat. Pomohla až další adjustace a následné dropy v pasové hře Bills. Nedařilo se příliš FB M.Tolbertovi. Naběhal jen 31 yardů a jednou fumbloval, míč se naštěstí podařilo pokrýt spoluhráčům. Bills by možná potřebovali dalšího RB a znovu se vracíme k tomu, že bylo možná trochu předčasné rozloučit s RB Jonathanem Williamsem. Pokud by se McCoy zranil, při počtu snapů by to ani nebylo udivitelné, Bills nemají momentálně adekvátní náhradu.

Pasová hra Bills

Byla dostatečně efektivní, aby nahradila výpadek běhové hry. Taylor pro QB-rating 59,5 musel předvést 12 kompletací z 20, pro 182 yardů a 1 touchdown. Quarterback Bills byl 3x sackován pro ztrátu 18 yardů. Taylor házel přesně, některé kvalitní přihrávky skončily na trávníku nikoliv jeho vinou. Nejvýkonnějším receiverem se stal tight end Charles Clay, kterému se zápas podařil na výbornou. V osobních soubojích obránce přehrával, nestačili mu silově ani rychlostně. Nejdelší jeho hra pro 44 yardů byla páteří úspěšného drivu. Byl cílen 7x a z toho 5x míč převzal. WR Jordan Matthews, kompletace 2/2 a krásný touchdown. Nedařilo se WR Zay Jonesovi. Snadno sice získával prostor, ale nebyl schopen míč zpracovat a udržet. Některé dropy byly hraniční, některé catche ale měly být jisté. Třetí zápas po sobě Jones nepřesvědčuje jako receiver do těžkých chvil (připomeňme si jen ne-catch z poslední akce Bills v utkání proti Panthers, nebo tip-drop-touchdown Holmese z utkání s Broncos).

Defenzíva Bills

Odehrála prvotřídní zápas proti vyhlášené ofenzívě Falcons. Obranu řídili tři hráči - vepředu DT Kyle Williams, v záloze MLB Preston Brown a v secondary S Micah Hyde. Pro vývoj utkání byly také všechny tři řady téměř stejně důležité. Passrush musel být veden dostatečnou silou (Bills si přesto dokázali připsat pouhý jeden sack - DE Jerry Hughes), aby Ryan neměl dost času na přesnou rozehrávku vzduchem, záloha musela být připravena se vypořádat s běhovou hrou soupeře, running backy Devonta Freemanem a Tevonem Colemanem, secondary se měla popasovat s vyhlášenými receivery Falcons - WR Julio Jonesem a TE Mohamed Sanu. Ofenzíva Falcons si připsala celkem 389 yardů, 25 prvních downů (konverze 3. downů = 5/13, konverze 4. downů = 1/2), průměr zisku 5,4 yardu na hru.

Běhová defenzíva Bills

Velmi dobrá. 147 yarů Bills povolili, ale Falcons se na ni nemohli zcela spolehnout a protože QB Ryan nebyl ve své kůži, možná proto, že mu chyběli dva jeho oblíbení receiveři, což položilo základ k úspěchu obrany. Nejdelší hru ukázal Tevon Coleman, který využil výbornou práci O-line a utekl Bills o 29 yardů. Coleman ale také jednou fumbloval, míč se Bills nepodařilo získat. 

Nejproduktivnějšími obránci Bills se v utkání stali: P. Brown 10/5, M. Hyde 7/6 plus intercepce, J.Poyer 7/3, L. Alexander 6/6.

Spectým

Už jsme si zvykli, že PK Hauschka je bezchybný: 3/3 z FG (24 yd, 56 yd, 55 yd), 2/2 PaT. Co k tomu dodat? Opět po týdnu byl vyhlášen spectým hráčem AFC.

Punter Colton Schmidt odkopával velice spolehlivě, občas byl pod tlakem. Nejdelší odkop v pravou chvíli měřil 60 yardů.

Bills nereturnovali punty, dvakrát ale returnoval výkop RB Taiwan Jones, Bills startovali z pozic BUF 23 a BUF 25. Falcons returnovali punty bez signifikantního zisku. WR Andre Roberts ale returnoval výkop u drivu, který nakonec naštěstí skončil intercepcí, pro zisk 61 yardů, takže ofenzíva Falcons začínala na BUF 42. Jednalo se o jediné selhání buffalského spectýmu, do tacklování se musel zapojit, pravda neúspěšně, také kicker Hauschka.

Turnovery

Prohrály Falcons utkání. Důležité byly všechny: fumble QB Ryana, míč vyletěl z ruky (zůstává otázkou, zda rozhodčí správně posoudili situaci), dopadl na zem a hra nebyla přerušena odpískáním. Nejlépe se zorientoval nováček Tre´Davious White, míč sebral a v poklidu ho donesl do end-zóny pro defenzívní touchdown.  A pak tu máme 2 intercepce, obě zachytil safety Micah Hyde. Jednou si počínal skvěle prostorově a chytil přihrávku Ryana na WR Taylor Gabriela a podruhé si poradil v souboji s WR Nick Williamsem. 

Penalty

Bills: 9 pro ztrátu 55 yardů, Falcons: 4 pro ztrátu 45 yardů

Zisky 1.downů z penalt: Buffalo 0, Falcons 2

Zajímavostí je, že v poslední čtvrtině zápasu si připisovali tresty pouze hráči Buffala (celkem 5).

Tresty hráčů Buffala:

1. čtvrtina = K.Clay (nepřípustné blokování)

2. čtvrtina = J.Matthews (OPI), K.Williams (neutrální zóna)

3. čtvrtina = E.Wood (of.držení),    

4. čtvrtina = J.Miller (předčasný start), T.Taylor (zdržování), T.White (DPI), L.Johnson (def.držení), L.Alexander (neutrální zóna)

Bilance a další zápas

Bills jsou nyní první v divizi AFC East s bilancí 3-1. Příští zápas odehrají v Cincinnati proti Bengals, kteří vysoko a přesvědčivě porazili Cleveland Browns.

4 nejlepší hráči Bills

S Micah Hyde - řídil obranu, patřil k nejlepším tacklerům v utkání, zachytil 2 intercepce, posunul hru o 37 yardů

TE Charles Clay - nejlepší receiver na hřišti

CB Tre´Davious White - odehrál dobré utkání proti MVP loňské sezóny QB Ryanovi, nejlépe se zorientoval při fumblu Ryana a skóroval defenzívní touchdown

PK Stephen Hauschka - FG 3/3 (24 yd, 56 yd, 55 yd), PaT 2/2

Buffalo Bills 23, Atlanta Falcons 17

K utkání 4 weeku zajížděli hráči Buffalo Bills do Atlanty, hlavního města Georgie. Na novém stadiónu Mercedes Benz Stadium svedli těžký a vyrovnaný boj s Falcons. Průběh zápasu přinesl zranění na obou stranách, kontroverzní rozhodnutí rozhodčích a šťastnější konec pro tým Bills. Pro mladý tým kouče Sean McDermotta je to obrovský úspěch a velká morální vzpruha před dalšími zápasy v sezóně 2017. Buffalo Bills nyní stojí na zápasové bilanci 3-1.

1st Quarter
2nd Quarter
ATL  -  FG M.Bryant 28 yd. Field Goal (6-44, 3:55)
BUF  -  TD J.Matthews 9 yd. pas od T.Taylora (S.Hauschka kick) (8-77, 3:40)
ATL  -  TD D.Freeman 1 yd. run (M.Bryant kick) (9-78, 3:02)
3rd Quarter
BUF  -  TD T.White 52 yd. fumble return (S.Hauschka kick)
4th Quarter
BUF  -  FG S.Hauschka 24 yd. Field Goal (19-82,11:20)
ATL  -  TD J.Hardy 3 yd. pas od M.Ryana (M.Bryant kick) (10-75, 5:00)
BUF  -  FG S.Hauschka 56 yd. Field Goal (5-37, 2:16)
BUF  -  FG S.Hauschka 55 yd. Field Goal (4--2, 0:21)

Klíče k úspěchu:

Obrana se zapotí. Nejvíce práce, nebo spíše nejdůležitější práci, bude mít billská secondary. Pokud se jí zápas podaří, Bills mohou slavit úspěch. Největší nebezpečí bude hrozit od dvou hráčů Falcons: Julio Jonese a Mohammed Sanua. Ani další hráče ale nelze pustit ze zřetele: Austin Hooper a Taylor Gabriel už mají oba také nachytáno více než 100 yardů. EJ Gaines, Tre´Davious White, ale také další hráči v zápolí obrany budou mít plné ruce práce. Matt Ryan má naházeno čtvrtý nejvíce v celé NFL (867 yardů) a to je před ním i Aaron Rodgers, který má odehráno jedno utkání navíc. Secondary Bills musí hrát navíc čistě, posuny při odflagovaných defenzívních pasových interferencích by jim mohly zlámat vaz. Buffalo jako jediné v lize ještě neinkasovalo pasový touchdown, na předchozí výkony by bylo skvělé navázat.

D-line Bills musí pokořit O-line Falcons. To je úkol dne. Musí rozbít jejich pasovou protekci a musí vydržet nápor při běhové hře. Dokonalé prolínání zálohy a d-line je předpokladem pro úspěch. Bude proti nim stát znamenitá O-line v čele s centrem Alex Mackem a naším starým známým Guardem Andy Levitrem. RB Devonta Freeman je ve vynikající formě, zastavit ho bude těžké.

V ofenzívě musí Bills hrát pestře, s tím mají Falcons velké problémy. Varianta 3 tight endů, kterou použili proti Denveru měla úspěch. Obrana předpokládala, že Bills použijí TE k blokování a pokusí se zajistit koridor pro RB, ti si ale vynutili kvalitní náběhy a na svých routách získali prostor pro chycení přihrávky. Akce naprosto zmátla defenzívního koordinátora Broncos. Bills musí tedy hrát pestře. Taylor by měl nejen při třetích downech důvěřovat svým receiverům. Po překročení poloviny by Bills vždy měli zahrávat čtvrtý down přes ofenzívu, riziko je nemůže potopit, jen přílišná opatrnost. Tak nebo tak, punt je jen jiným druhem turnoveru.

Predikce výsledku:

Na ESPN všichni odborníci věří Falcons.

Na CBS rovněž (fanouškové míní 90% Falcons - 10% Bills). Pete Prisco míní: "Bills vedou se svou obranou NFL co do počtu povolených bodů, ale zatím ještě nehráli proti dobré ofenzívě. Falcons umí skórovat, mají rychlejší hráče a navíc hrají doma. Nemyslím si, že obrana Bills je skutečně tak dobrá, jak ukazují jejich čísla. Falcons vyhrají s přehledem." 

Na NFL.com všichni sázejí na Falcons. Elliot Harrison tipuje výsledek: Atlanta 26, Buffalo 17. Ve svém příspěvku upozorňuje na to, jak dramaticky poklesl mezisezónně výkon běhové hry Bills. 

Můj odpovědný tip:

Bills mají tým, který vypadá špatně na papíře, lépe na hřišti, trenéři toho moc nenamluví, ale výkony hovoří samy za sebe. Atlanta má špičkový tým, ale totéž se říkalo o Denveru. Bills mohou znovu překvapit. Pokud neuspějí, není to známka toho, že se trenéři a vedení vydali špatným směrem. Tým Bills bude výborně připraven, vyrovnaný zápas odehráli s Falcons i slabší týn Bears. Atlanta pravděpodobně bude lepší než Bills, ale utkání může být překvapivě hodně vyrovnané. Falcons zvítězí.

Zdravotní stav týmu:

Netrénovali:

OT Cordy Glenn - kotník/noha - do utkání v pořádku nebude, nenastoupí, jeho místo opět zaujme nováček Dion Dawkins

Trénovali s omezeními:

ER Shaq Lawson - tříslo - o účasti se rozhodne těsně před utkáním, sám Lawson říká: "Jen to bolí, měl bych být v pořádku."

Trénovali naplno:

DT Marcell Dareus – kotník
DT Jerel Worthy – otřes mozku (protokol)
RB LeSean McCoy – zápěstí

Zdravotní stav týmu:

Netrénovali:
RT Ryan Schraeder – otřes mozku (protokol) - do utkání nezasáhne
S Ricardo Allen – otřes mozku (protokol) - mimo
RB Terron Ward – šíje/rameno - spíše nastoupí
OLB Vic Beasley – podkolenní šlachy - mimo
DE Courtney Upshaw – kotník/koleno - mimo
Trénovali s omezeními:
WR Julio Jones – záda - nastoupí
DL Jack Crawford – rameno - spíše nastoupí

Předchozí zápasy:

Všechny 3 zápasy byly hodně vyrovnané. Proti Bears nastupovali Falcons jako velcí favorité, ale Chicago je překvapilo a mohlo v závěru utkání vývoj zvrátit ve svůj prospěch. V poslední sérii se ofenzíva Chicaga propracovala na atlantskou pětku, měla 4 pokusy na dobytí end-zóny, ale neuspěla. 

V prvním domácím zápasu, proti Green Bay Packers, si Atlanta záhy vypracovala dostatečný náskok, ze kterého těžila po zbytek utkání. Obrana znepříjemňovala účinně hru A.Rodgersovi, který neměl den a dohrál s QBR 44,9.

Třetí utkání Falcons ve skutečnosti s Lions prohráli. Detroit skóroval touchdown, který byl ale odvolán, mezitím vypršela doba utkání a protože se zápas nacházel v posledních 10 sekundách, Lions už nedostali příležitost se pokusit o nové dobytí end-zóny Falcons. Docela klika pro Falcons.

QB Tyrod Taylor  -  podal solidní výkon, byl donucen hrát vzduchem a obrátil to ve svou výhodu. Dostal se pod tlak více hráčů a obrátil to také ve svou výhodu. Přihrával poměrně přesně. Nepouštěl se do riskantních akcí, neztratil žádný míč

LB Ramon Humber - odehrál výborný zápas, tvrdě a přesně tackloval

EJ Gaines  -  výborný výkon, INT, vysoká produktiva

PK Stephen Hauschka - bezchybný z krátké, středí i velké vzdálenosti, týmu přinesl nezanedbatelných 16 bodů

Nejdůležitějším údajem utkání jsou body. Celý první poločas Bills prohrávali, byť těsně, nebo hráli se soupeřem vyrovnaně. Poločas také skončil smírně 13-13. Ve druhém poločasu se Bills začalo dařit a protivník uhrál už jen pouhé 3 body. To je překvapivé, protože v posledních několika sezónách  si Bills uměli vytvořit proti silnějším týmům náskok, který se snažili ve druhém poločasu udržet, ale zpravidla se jim to nepodařilo. Letošní tým tedy nejen odlišně vypadá, ale možná se bude ve vypjatých okamžicích zápasu i jinak chovat.

V držení míče panovala prakticky shoda, Bills byli na míči 30:26 minut, Denver jen o málo méně 29:34 minut. Oba týmy se dostali k 12 drivům. Bills vyhráli los, takže začínali první poločas výkopem.

Ofenzíva Bills

O osud billské ofenzívy, ve hře proti drtivé síle Broncos, jsme se všichni obávali. První dva drivy také Bills nezačali dobře, oba s výsledkem 3 + punt. Bylo evidentní, že Denver bude nutit quarterbacka Taylora k rychlé předávce running backům nebo k vyčkávání v kapse na náběh receiverů. Zároveň bylo jasné, že Broncos budou číhat na každou play-action a budou trestat každou sebedrobnější chybičku ze zaváhání. Úspěch přinesl až třetí drive. Důležité momenty: v první sérii 3.down pro 6 yardů - Taylor přihrál vpravo nakrátko na WR J.Matthewse míč do běhu, Matthews získal 28 yardů, než ho zastavil vynikající safety (asi nejlepší hráč soupeře) D.Stewart, v další sérii: 2.down pro 8 yardů - přesný dlouhý pas Taylora na WR Kaelin Claye, pro kterého to byl jediný catch zápasu (ovšem velice důležitý) pro posun 28 yardů do red-zóny na denverskou desítku, touchdownu bylo dosaženo při 3.down pro goal na denverské dvojce, Taylor přihrál krátký pas na WR Zay Jonese, přihrávka postrádala přesnost i časování, Jones míč pouze tečoval, hrozilo zachycení soupeřem, ale zmocnil se ho WR Andre Holmes. Tento drive předznamenal průběh zápasu. Taylor se uklidnil, uvědomil si, že opěvovaná obrana, včetně secondary, rivala má také své slabiny a je překonatelná. Přijal také za fakt, že Broncos se budou snažit minimalizovat dopad běhové hry Bills, nasadí velké obranné kapacity, aby ji včas a spolehlivě zastavovali a budou si vynucovat na Taylorovi pasovou hru. Tuto skutečnost musel Taylor akceptovat a musel se ji pokusit převrátit ve svůj prospěch. To se mu, myslím, beze zbytku podařilo a Broncos se těžce přepočítali. Ofenzíva Bills podala vynikající výkon proti tvrdé, nesmlouvavé defenzívě Denveru. Na obrázcích níže jsou dva zajímavá srovnání: Tyrod Taylor patřil k nejlépe hodnoceným v lize, druhá tabulka ukazuje, jak si vedl Taylor v situacích, kdy Denver neblitzoval a když se pustil soupeř do blitzu. Taylor byl schopen využít absence blitzujících hráčů v zápolí.

Bills vybojovali celkem 16 prvních downů (o pět méně než Broncos). Uhráli 272 yardů (Broncos 366 yardů). Konverze 3.downů byla 6 ze 16. Dva pobyty ze tří v red-zóně soupeře, promněli Bills v touchdown (soupeř 1 ze 3)

Běhová hra Bills:

Bills se pokoušeli běhat celkem 33x. Přísun yardů byl pouze 75. To je velice málo, protože průměr na jeden pokus byl 2,3 yardu. Běhovou hru Bills ale musíme přesto velice pochválit. Rick Dennison neztratil trpělivost, znovu a znovu vrhal do boje McCoye i Tolberta a stále vázal podhrotové hráče v boxu. Box zhuštěný na maximum byl sice schopen odvracet běhovou hrozbu, ale receiveři, které těžko můžeme nazvat jako špičkové, dělali v krátkém zápolí Denveru velkou paseku. Největší zisky území získali Bills tedy logicky pasovou hrou, pro kterou ovšem běhová hra připravila vhodné podmínky.

Nejlepší výkony předvedl FB/RB M.Tolbert, který byl schopen se protlačit i zhuštěným prostorem. Celkem 41 yardů, nejdelší pokus 10 yardů byl i nejdelším během Bills v celém utkání.

RB L.McCoy neměl den. Broncos na něho hráli tzv. spy-switch. Hlídali ho tím způsobem, že pro různé typy rozehrání si ho přebírali určení hráči, které v té konkrétní hře nezajímalo nic jiného nežli McCoy. Jeho zisky byly malé, často pro ztrátu. Celkem připsal v běhové hře jen 27 yardů.

Pasová hra Bills:

QB Tyrod Taylor odehrál výborné utkání. Cílevědomě a usilovně posunoval Bills za výhrou v utkání. Kompletace 20 z 26 pro zisk 213 yardů, 2 touchdowny, žádná intercepce, žádný fumble, jen 4 sacky pro ztrátu 16 yardů - to jsou velice, velice potěšitelná čísla, která asi nejvíce překvapila defenzívního koordinátora Denveru.

V pasové hře měli Bills průměr 6,6 yardu na pokus. Nejvíce se o to zasloužil WR Jordan Matthews. Chytil 3 z 5 pasů, celkem pro 61 yardů, nejdelší 28 yardový pokus byl základem drivu pro první touchdown Bills. Velice dobře se v pasové hře předvedli také RB L.McCoy a TE Ch.Clay. Chytili totiž každý míč, který na ně Taylor vyslal. Občas měli co dělat. McCoy 7 ze 7 pro 48 yardů, Clay 6 ze 6 pro 39 yardů a krásný touchdown na konci třetí čtvrtiny. Nejdelší pasovou hru má ale na pažbě vyrytu TE Nick O´Leary, který bez rukavic, jak je jeho zvykem, nádherně zachytil 31-yardový pas na lajně do řízeného pádu. První catch si připsal také WR K.Clay - 28-yardovou pumelici Taylora. Zklamáním byl jen WR Zay Jones, na kterého letěly dva míče, oba chytatelné, ale Jones si s nimi nevěděl rady. V end-zóně při prvním touchdownu Bills navíc reálně hrozila ztráta míče.

Celkově se ale dá říci, že pasová hra Bill položila základ k výhře. Velmi dobrý výkon podal také levý guard Richie Incognito.

Defenzíva Bills

Z ofenzívy Broncos šla hrůza. CJ Anderson a Jamaal Charles měli z pozice running backů rozvrátit pevný val billské protiběhové obrany. Mladý quarterback Trevor Siemian měl předvést, jak dobře umí číst obrany soupeřů, jak se umí sladit se svými top receivery a jak dokáže řídit hru. Zkrátka, obrana Bills, která se zatím potýkala jen se "slabými" Jets a "nepřesvědčivými" Panthers, měla projít prubířskou zkouškou ohněm. Můžeme si rovnou říct, že se jim to podařilo na výbornou. 

Fanoušci Bills měli obavy z účinnosti běhové obrany úplně stejně, jako z propustnosti billské secondary. Ani k jednomu ale nakonec nedošlo. Bills povolili Denveru celkem 366 yardů. ostatní čísla už tak zajímavá pro Denver nejsou. Denverští dobyli 21 prvních downů. Jejich úspěšnost promněny třetích downů byla 6 ze 14. Zkoušeli také 2x překonat billskou obranu čtvrtými downy, ale to se jim nepodařilo. V red-zóně byli Broncos 3x, ale jen jednou to vedlo ke skórování touchdownu. Obrana celkově rozhodla zápas. Jedním z nejlepších hráčů byl LB Lorenzo Alexander. Plnil několik úloh, jednou z nich byl tlak na quarterbacka.

Běhová obrana Bills:

Denverská pozemní ofenzíva naběhala 111 yardů na 23 pokusů. To dává solidní průměr 4,8 yardu na pokus. Navíc skórovala po 12-ti yardovém běhu running backa J.Charlese jediný TD coloradského týmu. Charles byl největší hrozbou, ale oproti jiným zápasům z minulosti, kdy hájil ještě rudo-bílé barvy Kansasu, ho Bills většinu zápasu byli schopni kontrolovat. Ještě lépe zvládli strážit CJ Andersona, který sice předvedl nejdelší běh soupeře - 32 yardů, ale jinak už pak přidal jen 4 yardy na 7 běhových pokusů. Pravidelně si připisoval ztrátu. Dobré a přesné tackly předváděla celá obrana Bills. Těžko někoho vyzvednout. Pokud už ano, MLB Preston Brown a OLB Ramon Humber byli v tomto směru nejaktivnější. Humber byl podle mne pak společně s CB EJ Gainesem vůbec nejlepším hráčem billské defenzívy. 

Pasová obrana Bills:

V prvním poločasu se zdálo, že QB Trevor Siemian umí číst obranu Bills slušně a s tlakem si uměl obstojně poradit. Ve druhém poločasu ale herně několikrát zkolaboval, v tlaku si počínal ukvapeně, zbytečně riskoval, dlouho držel míč. Vykazoval všechny známky zajíce chyceného do pasti dálkových světel. 

Výsledky Siemiana jsou tyto: kompletace 24/40 pro 259 yardů, průměr na catch 5,9 yardu, žádný touchdown, 2 intercepce, 3 sacky pro ztrátu 4 yardů a quarterback rating 31,0. Největší zbraní soupeře byl WR Demaryius Thomas s 98 nachytanými yardy, těsně za ním byl WR Emmanuel Sanders.

Největší zisky vzduchem si připisovali Broncos v prvním poločasu, ve druhém se jim tolik nedařilo a vrcholem byly 2 intercepce v závěru utkání. Ve svém 9. drivu se nebyli Broncos schoni odlepit z vlastní red-zóny, QB Siemian tedy zariskoval a pod tlakem vyzkoušel pozornost billské secondary středně dlouhou přihrávkou na WR B.Fowlera. EJ Gaines byl pozorný. V 11. drivu se Broncos propracovali až na billskou dvacet čtyřku, ale Siemian opět pod tlakem chyboval, znovu se snažil prakticky naslepo najít WR Fowlera. V tomto případě ho vychytal rookie CB T.White. Prvotřídní výkon podal CB EJ Gaines.

Billské sacky si připsali: Kyle Williams, Lorenzo Alexander a Shaq Lawson.

Nejproduktivnějšími obránci Bills se stali: Preston Brown 10/4, Ramon Humber 8/6, EJ Gaines a Tre´Davious White s 7/6 tackly.

Spectým Bills

Podal zaznamenáníhodný výkon. Place kicker Stephen Hauschka se stal jednou z hvězd zápasu, když proměnil 4 FG z těchto vzdáleností: 49 yd., 55 yd., 53 yd., 27 yd. a také oba PaT.

Bills dobře vykrývali returny, jednou jim ale utekl WR C.Latimer pro 36 yardů (celkem na 3 returny 81 yardů). WR Brandon Tate neriskoval, vracel 2 x (23 yd., 18 yd.)

Kapitolou samo o sobě byl fake punt soupeře na denverské jednatřicítce. Přímou rozehrávku na D.Hendersona Bills rozeznali a LB Deon Lacey ho tackloval před ziskem prvního downu. 

Turnovery

Denver 2 - Buffalo 0. Týmy nefumblovaly. EJ Gaines a Tre´Davious White získali intercepce.

Penalty

Denver 10 (79 yardů). Denver získal 4 první downy z penalt. Buffalo 8 (69 yardů). Buffalo získalo 1 první down z penalt.

Tresty buffalských hráčů: 

1.čtvrtina = EJ Gaines (DPI), T.White (DPI)

2.čtvrtina = M.Hyde (hrubost), J.Hughes (napadení QB), T.Tylor (zdržování), N.O´Leary (nepřípustné blokování)

3.čtvrtina = J.Miller (of.držení), R.Incognito (of.držení)

4.čtvrtina = A.Washington (ruce)

Celkově

Bills odehráli výborné utkání. Řada fanoušků, kteří byli přesvědčeni o tom, že Bills vypouští sezónu, nyní začínají měnit názor. Je potřeba ale stav vidět v souvislostech. Bills vyhráli 2 domácí utkání. Venku prohráli. Jejich sezónní rozpis je jeden z nejobtížnějších v celé lize. V ofenzívě přetrvávají problémy. Pokud se soupeři soustředí na nihilaci běhové hry Bills, podaří se jim to. Defenzíva hraje dobře, ale teprve uvidíme, zda je ve svých výkonech stabilní. Tým začínají sužovat zranění, absence některých klíčových hráčů by tým asi neunesl. Bills jsou nyní na bilanci 2-1. Další zápas hrají v Atlantě. Tým vedený MVP loňské sezóny Matt Ryanem bude ještě obtížněji hratelný než Denver. Pokud by se podařilo billské defenzívě uspět proti Falcons, měli bychom jistotu, že tahle obrana je opravdu dobrá.

Skóre (drive, čas)

1st Quarter
DEN -  FG B.McManus 38 yd. Field Goal (12-53, 5:03)
2nd Quarter
BUF -  TD A.Holmes 2 yd. pas od T.Taylora (S.Hauschka kick) (10-74, 4:08) - video
DEN -  TD J.Charles 12 yd. běh (B.McManus kick) (3-79, 1:15) - video
BUF -  FG S.Hauschka 49 yd. Field Goal (5-1, 1:55)
DEN -  FG B.McManus 35 yd. Field Goal (9-58, 2:09)
BUF -  FG S.Hauschka 55 yd. Field Goal (5-38, 0:41)
3rd Quarter
DEN -  FG B.McManus 28 yd. Field Goal (10-49, 4:58)
BUF -  TD C.Clay 6 yd. pas od T.Taylora (S.Hauschka kick) (4-69, 1:27) - video
4th Quarter
BUF -  FG S.Hauschka 53 yd. Field Goal (4--3, 1:37)
BUF -  FG S.Hauschka 27 yd. Field Goal (16-53, 7:30)

Defenzívní tackle Marcell Dareus je už znovu v centru dění. Otázky se hrnou jedna za druhou: Potřebuje ho billská obrana? Je pro obranu a tým Sean McDermotta přínosem, nebo je spíše škodnou? Existuje způsob, jak se ho zbavit? Bylo prozíravé dát mu tak jednosranně výhodný kontrakt? Jak je na tom vlastně zdravotně? Bude už někdy konec jeho ustavičným problémům mimo hřiště?

A pak je tady další hromada dotazů, které si pokládají fanoušci. Mohli bychom je označit jako dotazy bez servítků a často i elementární slušnosti. Obávám se ovšem, že tento typ dotazů je dokonce ještě příhodnější pro dannou etapu působení Dareuse v týmu Buffalo Bills. Vidí si Marcell do huby, když vystupuje na veřejnosti a slibuje fanouškům něco, co nemyslí vážně ani náznakem a co nehodlá dodržet? Je možné, aby byl půldruhametrákový kolos ještě stále mentálně v prvním stádiu puberty? Šlehnul si Doug Whaley, než se rozhodl zapracovat na kontraktu pro Dareuse?

A máme tu i slušný výběr řešení: Vyhoďte ho - vezměte v draftu náhradu! Nevyhazujte ho - přišli bychom o výběr v draftu! Počkejte, až bude vyhazov levnější! Neotálejte si vyhazovem, ten chlap je i takhle ztráta peněz! Jak vidíte, výběr je parádní. Ale musíme začít od začátku, pokud se chceme dostat k meritu věci a navrhnout správné a rentabilní řešení.

Případ: Marcell Dareus
# 99
Pozice: DL - DT
Výška/Hmotnost: 191 cm / 160 kg
V NFL: 7 sezón
College: Alabama
Draft: 2011, 1. kolo, Buffalo Bills (3. celkově)
Úspěchy:
2 x Pro Bowl (2013, 2014)
First-team All-Pro (2014)
Výsledky: 293 tacklů, 34 sacků, 2 FF

Víme tedy jedno. Marcell Dareus je výborný hráč. Znovu. Veryfikace: Je Marcell Dareus výborný hráč. Ne, není. Dareus podával výborné výkony v sezónách, které předcházely jeho vyjednávání o dlouhodobém, zajišťujícím kontraktu. Jeho výkony v sezóně 2014 byly tak dominantní, že pokud na hřišti chyběl, produkce d-line, hlavně při zastavování běhové hry soupeře, dramaticky klesala. Klasickým příkladem budiž utkání Bills v Oaklandu. Absence Dareuse byla markantní a Bills nebyli schopni zastavit Oakland po zemi. Překvapivou prohrou s do té doby neduživým týmem Raiders stál Buffalo možnost zasáhnout účinněji do honičky o druhou postupovou divokou kartu.

Bills na hráče pochopitelně uplatnili opci pro pátou sezónu v lize. Před začátkem šesté sezóny musel tým urychleně jednat, aby o velice kvalitního hráče nepřišel. Do úvahy připadalo několik řešení. Vedení se rozhodlo nepoužít žádnou formu týmového tagu, začalo vyjednávat o dlouhodobém smluvním úvazku. Jednání neprobíhala snadno, Dareus také několikrát veřejně ventiloval své podráždění z vývoje jednání. V médiích se objevily jeho hlášky ve smyslu: "V Buffalu o mne asi vůbec nemají zájem..." Domluvit se na oboustranně výhodném kontraktu, to je věc, která se tehdejšímu vedení Bills a konkrétně Jim Overdorfovi zásadně nepovedla. Dohodnuté podmínky bohužel příliš zohledňují zájem hráče.

Kontrakt:

Marcell Dareus podepsal smlouvu na 6 let za 96,574.118 USD. 25 mil. USD podpisový bonus, 60 mil. USD garantovaných, průměrný roční plat 16,095.686 USD.

Tresty a finanční postihy:

Do výplat se promítly také tresty. Před začátkem sezóny 2015 závodil autem s Jerry Hughesem a zaparkoval na stromě restaurační zahrádky v Hamburgu. Jednozápasová stopka ho vyšla celkem levně - 176.470 USD. Následující rok ale porušil dohodu uzavřenou mezi NFL a hráči, týkající se zákazu držení, přechovávání a užívání některých návykových látek, vyfasoval zákaz nastoupit v prvních čtyřech utkáních sezóny 2016 a přišel zároveň o peníze v hodnotě 3,035.294 USD.

Další provinění:

Tady je řeč o porušení týmových pravidel, dohod a předpisů. Některá provinění Dareuse jsou přímým porušením pracovní smlouvy uzavřené mezi hráčem a klubem. V sezóně 2013 ho potrestal kouč Doug Marrone za porušení interních předpisů během domácího utkání s Dolphins (pozdní příchod). V následující sezóně se spolupodílel na verbálních útocích a podněcování k verbálním útokům na kouče Marroneho během předsezónní přípravy týmu. V sezóně 2015 veřejně vyjádřil nedůvěru v defenzívní schéma kouče Rex Ryana a přisvojil si právo vyjádřit tento názor i za některé další spoluhráče z obrany. Slovní výpady vůči své osobě a řadu drobných porušení interních předpisů kouč Ryan blahosklonně přehlížel v rámci své politiky vstřícného přístupu k hráčům a podávání pomocných rukou v řešení jejich problémů. Ryan si zakládal na tom, že je obecně považován za hráčského kouče, což si Dareus v praxi vykládal jako možnost dělat si co se mu zamane, bez rizika libovolného postihu vzhledem k výši kontraktu a důležitosti hráče a z toho vyplývající nedotknutelnosti. V letošní sezóně se Dareus opětovně provinil pozdním příchodem. Hráč byl potrestán zápasovou absencí.

Sezóna 2017:

Dareus si přijde pro základní plat 9,750.000 USD, dalších 250.000 USD jako tréninkový bonus. Bills se do sezónního rozpočtu započítá 16,400.000 USD a vázané prostředky (dead cap value) v hodnotě 38,600.000 USD.

Hráčská rentabilita:

Dareusova produkce sice v sezóně 2016 poklesla (zaznamenal 39 tacklů, z toho 24 solo a 3,5 sacku), ale ke čtyřzápasové distanci musíme připočíst ještě neúčast v dalších čtyřech utkáních kvůli zdravotním problémům. Většinou jsou specifikovány jako natažené podkolenní šlachy (hamstring). V utkáních, ve kterých nastoupil, si tedy Dareus vedl velice dobře a představoval podstatný článek d-line Bills. V začátku sezóny 2017 jsme nicméně opět konfrontováni se zdravotními problémy Dareuse, tentokrát je na vině kotník. 

Řešení kauzy Dareus:

V úvahu připadá několik variant řešení. Žádnou nemůžeme vyloučit, protože generální manažer Brandon Beane už několikrát ukázal, jak je akční, v přípravě řešení diskrétní a jak nekompromisně jde za jasnou vizí budoucích Bills.

Zásadní otázkou je, zda si Dareuse ponechat, či zda se ho zbavit. Pokud by se Bills rozhodli pro druhé řešení, mělo by to zásadní háček. Dareus je navzdory označení "problematický hráč" stále velice kvalitním fotbalistou a tým by musel najít náhradu. V právě probíhající sezóně tým ukazuje, že by byl schopen se bez Dareuse obejít, aniž by fatálně poklesla výkonnost d-line. Přesto je potřeba brát v potaz nebo ještě lépe - je potřeba zdůraznit, že v nejbližším draftu by Bills museli nuceně najít náhradu na pozici defenzívního tackla v rámci svých nejvyšších picků. Přičemž hospodaření s picky může být také diktováno jinou potřebou - a to posunem výše pro vyhlédnutého mladeho quarterbacka. Během offseason by mohli Bills najít adekvátní náhradu formou angažování FA, ale toto řešení by asi bylo oním útěkem z deště pod okap. Nejsnadnějším a ekonomicky nejvýhodnějším řešením by tedy bylo - napravit Dareusovi hlavu, integrovat ho plně do systému, učinit ho odpovědným za výkony d-line a pokusit se na něm zapracovat, nakolik to jen lze.

V opačném případě by se mohli Bills rozhodnout Dareuse se zbavit. Zdánlivě se zdá o finančně neschůdnou cestu, ale pokud ji GM Beane s koučem McDermottem vyhodnotí  jako nezbytnou, podle mé zatímní zkušenosti, se po ní odhodlaně vydají a nebudou se ohlížet napravo ani nalevo.

Nejméně šťastným řešením by bylo nechat sedět Dareuse na lavičce. Zdravý hráč s jeho kontraktem musí být na hřišti. Vložené peníze musí být přetavovány do herního výkonu. Prakticky stůj co stůj. Odstavit Dareuse si tým nemůže dovolit. Proti této variantě je jakékoliv jiné řešení správné.

Predikce:

Domnívám se, že rozhodnutí již bylo učiněno. Marcell Dareus právě prochází stádiem poslední šance. Ta se týká této sezóny. Pokud McDermott usoudí, že hráč stojí za to, aby mu byla napravena hlava, bude mít zájem si hráče Dareusových kvalit v týmu ponechat. Nebude to ale bezvýhradně kvůli herní výkonnosti. Vždy to bude kompromisní řešení s ohledem na širší finanční souvislosti. Hráč z mnoha dalších důvodů nezapadá do týmu, který chce McDermott v Buffalu vytvořit. Chybí mu morálně volní vlastnosti v celé škále, nedisciplinovanost, nekolegiálnost a naprostá neprofesionálnost, jsou jen nejčastěji zmiňovány.

Finanční zatížení pro rozpočet pochopitelně rok od roku klesá, zároveň s tím roste pravděpodobnost rezolutního kroku Bills. Nejpravděpodobnější je totální řešení po uplynutí 4 let kontraktu, zatížení do rozpočtu bude ve výši 7,8 mil. USD. Na druhou stranu - nemůžeme vyloučit ani akční scénář ve stylu "Made by Beane". Pokud by duo McBeane vyhodnotilo Dareuse definitivně za škodnou, můžeme se dočkat některé z forem vyhazovu ještě v této nebo v následující sezóně. 

Předchozí zápasy a stav týmu:

Broncos hrají v pohodě. Rozjezd nového ročníku ligy se jim podařil. V těžkém zápasu proti LA Chargers uhájili v závěru výhru nad nebezpečným týmem, vedeným Philip Riversem. V poslední čtvrtině zápasu Chargers mohutně dotahovali a měli i možnost vývoj zápasu zvrátit ve svůj prospěch. Zápas byl vyrovnaný, Chargers navázali na loňský ročník, kdy se pro ně stalo nepřekonatelnou překážkou rozhodovat vyrovnaná utkání ve svůj prospěch.

Utkání proti Dallasu Broncos zvládli výborně. Od začátku utkání diktovali tempo a o osudu utkání bylo poměrně rychle rozhodnuto. 42 bodů proti obraně Dallasu - to je vynikající výsledek. Rozhodla především běhová hra. Poměr získaných yardů byl: Dallas 40 yardů proti Denveru s 178 yardy.

Tým ale nemá možnost si odpočinout a polevit. Utkání v Buffalu musí vyhrát. Situace v AFC West je velice vyrovnaná, výborné výkony podávají také dva divizní soupeři: Kansas City Chiefs a Oakland Raiders, kteří také stojí na bilanci 2-0. 

Predikce výsledku:

Pravděpodobnost výhry:  Denver Broncos 52,9 %, Buffalo Bills 46,8 %, remíza 0,3 %
 

Na CBS se všichni odborníci shodli, že vyhrají Broncos, jen Will Brinson tipuje výhru Bills, hlasování čtenářů dopadlo následovně: Broncos 89 %, Bills 11 %. Pete Prisco tipuje výhru Broncos 24-10.

Na ESPN všichni odborníci tipují výhru Broncos.
Na NFL.com tipuje Elliot Harrison výhru Broncos 20-13.

Můj odpovědný tip je: Vyhrají Broncos, a to přesvědčivě. Výsledný bodový rozdíl možná nebude velký a opticky se tedy bude zdát, že zápas byl vyrovnaný, ale obraz utkání bude takový, že Bills nedokážou najít zbraň na silnou obranu Denveru a úderná běhová hra Broncos v kombinaci se slušnou pasovou hrou Siemiana, povedou několikrát k bodovému přídělu. Broncos ale vyhrají.

Zdravotní stav:

Nebudou hrát:

OT Cordy Glenn – noha/kotník, s omezeními trénoval druhý den po sobě, nenastoupí

DT Jerel Worthy – otřes mozku, do utkání nenastoupí

S otazníkem:

DT Marcell Dareus – kotník, kouč McDermott vyjádřil obavy z možné neúčasti Dareuse  v utkání, vynechal středeční i čtvrteční trénink
S Colt Anderson – noha, spíše nenastoupí
WR Kaelin Clay – noha, s omezeními ale trénoval
DE Shaq Lawson – chodidlo, vrátil se do tréninkového procesu (zranění specifikováno jako pohmoždění nervu v palci nohy), spíše nastoupí
TE Nick O’Leary – podkolenní šlacha, do utkání by měl zasáhnout
TE Charles Clay – koleno, nastoupí
RB LeSean McCoy – zápěstí, nastoupí
LB Matt Milano – podkolenní šlacha, spíše nastoupí

Klíče k úspěchu:

1) Rozhodující bude souboj billské O-line s brutálním passrushem soupeře. Von Miller a Shaquil Barrett se budou snažit obejít kapsu tak rychle, jak jen to půjde, aby udrželi Taylora v pozici passera spíše, než aby ho naháněli v poli. Kapsa bude muset prokázat neprodyšnost, většinou na úkor ztráty yardů při rychlém krokování zpět k Taylorovi při rozehrávce v shotgunu. Pokud kapsa splaskne příliš brzy, Taylor bude sackován. Počet sacků bude možná v přímé úměře k počtu získaných prvních downů. Honit územní zisk v posledním snapu série bude vždy riskantní a problematické, protože secondary Broncos funguje letos zatím fantasticky. Taylor tedy bude potřebovat v takových případech dost času na to, aby mohl natáhnout hráče soupeře na sebe a přelobovat je či rozehrát do screenu, nebo bude muset počkat na náběh a čistou separaci hráčů na hraně zisku prvního downu. V obou případech bude potřebovat čas. Na obrázku je těžká sackovací váha, Von Miller.

2) Souboj běhových her. Krátké srovnání běhových her přináší tato tabulka:

Pochopitelně, stejně důležitá bude zároveň i obrana běhové hry, tady je srovnání toto (údaje ukazují zisky soupeřů proti Broncos/Bills):

Na obrázku vídíte, že  špičkový running back Broncos, CJ Anderson patří k nejlépe hodnoceným hráčům na své pozici.

2) Pasová ofenzíva se může zvrtnout v přehlídku turnoverů. Pokud se tak stane, potřebujeme, aby Bills tahali za delší konec. Taylor chrání míč dobře, příliš neriskuje, tentokrát se tomu ale nevyhne a proti němu bude stát velmi koncentrovaná secondary. Měl by tedy neriskovat? V žádném případě, také punt je typ turnoveru, pokud chtějí Bills vyhrát, musí si počínat agresívně, musí riskovat boje o míče ve vždušných soubojích, musí si jít pro 4. downy apod. Siemian je slušný quarterback, ale špičkový hráč na své pozici to není. Doufejme, že nebude mít svůj den a minizápas s Taylorem výrazně prohraje. Na obrázku jsou výsledky QB T. Siemiana po 2 kolech.

Nebudou hrát:
CB Brendan Langley – koleno
QB Paxton Lynch – rameno

S otazníkem:
WR Bennie Fowler – otřes mozku
LT Garett Bolles – holeň, lepší se, čtvrtek a pátek trénoval, z toho v pátek naplno

CB Bradley Roby - kotník, bude hrát
RB Devontae Booker - rehabilitace po operaci zápěstí, Booker možná poprvé v sezóně nastoupí
NT Ahtyba Rubin - absolvoval zátěžové testy, může nastoupit jako náhrada za DE Jared Cricka.

Ve třetím weeku sezóny 2017 přivítají Bills na svém stadiónu New Era Field v Orchard Parku velice silný tým Denver Broncos. Tým ze západní divize americké konference zatím slavil v obou zápasech výhru a předvedl dvě velice důležité stránky své hry: obrana je tak silná, že navazuje výkony na skvělou defenzívu z předminulé sezóny, ofenzíva vedená quarterbackem Trevor Siemianem sice není bez chyb, ale je schopna obstarat tolik bodů, kolik potřebuje výborná defenzíva k uhájení výhry. Bills čeká těžká šichta. 

Utkání začne tuto neděli - 24. září 2017, v 19.00 hodin SEČ

Hrát se bude v Buffalu, Orchard Park, stadión New Era Field, teplota by měla přesáhnout 30° Celsia ve stínu a očekává se, že by mohl padnout letitý teplotní rekord. Hrát se tedy bude v nezvykle letním počasí.

Rozhodčím bude R 51 Carl Cheffers s týmem:
U 19 Clay Martin
DJ 100 Tom Symonette
LJ 79 Kent Payne
FJ 31 Mearl Robinson
SJ 88 Brad Freeman
BJ 5  Jim Quirk 8

Favoritem utkání je určitě Denver. Quarterback Bills Tyrod Taylor ale věří, že změny v ofenzívě a především v běhové hře před zápasem s Broncos mohou přinést větší úspěch, než jaký zaznamenal proti Denveru útok texaskéhého Dallasu (Ezekiel Elliott v devíti pokusech připsal týmu jen 8 yardů).
Taylor říká: "Minulý týden byl jedním z těch, kdy se nám běhová hra nedařila, ale tak tomu nemůže být každý týden. Na stejné téma se vyjádřil také running back McCoy, který upozornil, že ofenzíva musí být v první řadě trpělivá, pokud chce proti tvrdé obraně Denveru uspět. "Musíme se prostě držet toho, co je pro nás charakteristické," říká McCoy, "a musíme se toho držet i ve chvíli, kdy budeme třeba prohrávat. Cowboys od běhové hry rychle upustili, jakmile Denver párkrát Elliotta zastavil a chybělo jim pár bodů. Broncos není snadné překonat, to skutečně ne. Ale musíte být důslední, nesmíte měnit svou hru jen kvůli okamžitému stavu skóre, to by jim jen nahrávalo. Oni mají výbornou defenzívu, ale my musíme hrát svou hru."

Kouč Denveru Vance Joseph říká, že v mnoha směrech je ofenzíva Buffala podobná té dallaské. Je složena z velkých, fyzicky mimořádně disponovaných hráčů, dobrých blokařů a rychlých běžců, kteří jsou schopni zajišťovat pro útok zisky a posuny drivů. "Tohle je ofenzíva postavená tak, aby úspěšně realizovala běhovou hru, McCoyem počínaje," řekl Joseph a dodal: "McCoy je speciálním hráčem, mimořádný runner. O-line hraje chytře, tvrdě, fyzicky náročně až brutálně - je to hodně agresívní lajna. A jejich quarterback je další hrozbou, když se rozhodne útočit po vlastních. Umí i přihrát, ale pokud už se rozhodne běžet, jeho scrambling je extrémně nebezpečný."

Safety Darian Stewart podotýká, že Broncos se zkrátka ve dvou po sobě jdoucích utkáních potkávají s dvěma nejlepšími běhovými ofenzívami v NFL.
"Takový už je život v lize," říká Stewart, "nezbývá vám, než se potkávat s těmi nejlepšími soupeři každý týden. Čeká nás další výzva. McCoy je nebezpečný back, ale už se na něj těšíme."

Taylor to nebude mít vůbec snadné v pasové hře proti prvotřídní secondary soupeře. K svému souboji s cornerbacky Aqib Talibem a Chris Harrisem říká: "Další těžká bitva jako každý víkend. Každou neděli vás čeká těžká práce. Budou to souboje jeden na jednoho, které budeme muset vyhrávat. Důvěřuji všem spoluhráčům v ofenzívě, všem wide receiverům, a jdeme do těch bitev s velkým odhodláním. Věříme, že dopadnou v náš prospěch." 

Billská defenzíva bude mít spoustu práce s dynamickou a agresívní ofenzívou Broncos. Ta svou sílu ukázala proti Dallasu, kdy byla schopna získávat důležité yardy a v klíčový okamžik hráči vždy ukázali výbušnost a tah na body.
C.J. Anderson naběhal 199 yardů v prvních dvou utkáních a je součástí top běhové ofenzívy. Startující quarterback Trevor Siemian má na svém kontě již 6 pasových touchdownů a s tímto počtem se dělí o první místo v lize.
"Loni jsem měl tu možnost se utkat s Trevorem, když Panthers hráli proti Broncos v prvním utkání sezóny, "říká kouč Sean McDermott, "a musím říci, že mě velice zaujal. I nadále mě přesvědčuje o svých kvalitách. Ví, jak si počínat s míčem, kam jít, co dělat. Ví, do čeho se pustit, jakou hru zvolit. A je efektivní. Tím pádem je efektivní i celá ofenzíva."

1. třetina
CAR -  8:25, Derek Ryan (as. Jeff Skinner, Haydn Fleury), 1-0
BUF -  11:50, Seth Griffith (as.Evan Rodrigues, Cliff Pu), 1-1
2. třetina
CAR - 14:53, Josh Jooris (as. Derek Ryan), 2-1
BUF - 16:09, Jake McCabe (as. Taylor Fedun, Evan Rodrigues), 2-2
3. třetina
----
prodloužení
CAR - 2:19, Derek Ryan (as.Trevor van Riemsdyk) 3-2

Hrál se svižný hokej, ale hra měla všechny neduhy začátku sezóny. "Neomačkaná výstroj a příliš nabroušené nože na měkkém ledě", jak se říká. 

Od začátku zápasu si vedli hráči Buffala velice aktivně. Hru do tě

Buffalo Bills 3, Carolina Panthers 9

Zásadní rozdíl mezi týmy v utkání spočíval v době držení míče. Panthers drželi míč celkem téměř 39 minul, Bills pouhých 21 minut. To bylo způsobeno neschopností Bills získat, především v prvním poločase zápasu, první downy. Bills získali za celý zápas jen 10 prvních downů (8 po pasových akcích a jen 2 z běhů, žádný se jim nepodařilo získat z penalt). Pokud se podíváme na úspěšnost billských konverzí 3. downu, pohled nás určitě nepotěší: 4 ze 13. U 4. downů je pak úspěšnost 0 ze 2.

Ofenzíva:

Pokud se pozorně podíváme, jak si počínali Bills v prvním poločase ve svých drivech, dojdeme k závěru, že do utkání vstoupili nervózní, obranu nebyli schopni překvapit, neprojevili velkou vynalézavost a jejich herní plán byl nudný a transparentní pro soupeře.

1. drive, 3. down pro 10 yd na BUF 25 - shotgun, pěkný pas doprava na A. Holmese, wide receiver stál na pomezí zisku 1. downu, ale na jeho zisk to nestačilo

2. drive, 3. down pro 7 yd na BUF 13 - shotgun, Taylor váhá s rozehrávkou, rychle rezignuje a v tlaku se rozhodne scramblovat středem pro zisk 4 yardů, které ale nestačí pro zisk nové série

3. drive, Bills získávají poprvé 1. down

4. drive, 3. down pro 14 yd na BUF 21 - shotgun, po ztrátách území v prvních dvou hrách (sack a penalta) musí Taylor hrát, při dobré běhové obraně soupeře, vzduchem. Snaží se najít A. Holmese. Nekompletní krátký pas vpravo je výsledkem. Taylor není schopen se vypořádat s tlakem, házecí okna se pro něj otvírají na příliš krátkou dobu.

5. drive, před koncem poločasu už mají Bills jen 6 sekund času, takže drive končí po jednom běhu L. McCoye.

Od neschopnosti posunovat drivy se dá samozřejmě i usuzovat na to, že zisky území byly mizerné. Bills získali pouhých 176 yardů oproti soupeřovým 255 yardům (což je ale zároveň výbornou vizitkou pro obranu vedenou DC Leslie Frazierem). 

V pasové hře: 107 yardů pro Bills, kompletace pasů 17 z 25 při průměrném zisku 3,8 yardu, Taylor byl také 3x sackován pro územní ztrátu 18 yardů. Jasně nejúspěšnějším receiverem byl Jordan Matthews, který byl cílen třikrát a pokaždé si s míčem i soupeři věděl rady. Kromě toho byl ale několikrát úplně volný a Taylor nebyl schopen mu přihrát do volného prostoru. Matthews je vysoký a umí dobře o míč zabojovat, v utkání byl nejlepším hráčem naší ofenzívy, získal celkem 30 yardů. Výbornou statistiku ale má i TE Charles Clay - 3/3 pro celkový zisk 23 yardů. Je velká škoda, že nemáme quarterbacka, který by tuhle smrtonosnou zbraň uměl účinněji využít. Nevedlo se Zay Jonesovi, ale pasy, které byly na něj směrovány, postrádaly přesnost.

V běhové hře: 69 yardů na 23 pokusů. Co k tomu dodat? Jeden z černých dnů billské ofenzívy, která je na běhové hře postavena. McCoy se při 12 pokusech sotva udržel v černých číslech (9 yardů), největší zisky připisoval Taylor vždy, když rezignoval na pasovou hru (celkem 55 yardů).

Defenzíva:

Počínala si výborně. Stál proti ní mohutný, urostlý, rychlý a nebezpečný Cam Newton, kterého je problematické dostat do úzkých a ani nemluvě dostat ho na zem. Panthers neskórovali touchdown, tři pobyty v billské red zóně pro ně nedopadly podle jejich představ. Zhuštěná obrana Buffala s nimi vždy věděla rady.

Pasová hra: Bohužel, právě v pasové hře byli Panthers natolik úspěšní v důležitých okamžicích hry, že to vytvořilo vítězný rozdíl v zápase. Získali 178 yardů při kompletaci 20 z 32. Obrana se v pasové hře rozdělila na mimořádně úspěšnou - passrush a méně úspěšnou zónové bránění secondary. Důraz na Newtona byl ze strany Bills obrovský a pokud by na jeho místě stál méně pohyblivý quarterback či subtilnější, výsledky mohly být ještě příznijvější. I tak si Billská obrana připsala 6 sacků pro ztrátu 50 yardů. Už v prvním poločasu odkulhal soupeři ze hry TE Greg Olsen, největší zisky si tak připisovali Kelvin Benjamin 77 yardů 6/8, a Devin Funchess 68 yardů 4/7. Vynikající výkony předvedli hráči billského passrushe: Jerry Hughes (2 sacky, 6/4 tacklů, 3 tfl) a Shaq Lawson (sack, 5/2 taklů, 2 tfl). Opět si velice dobře počínal safety Jordan Poyer, který byl nejproduktivnějším hráčem obrany 11/7, přidal sack a tackle for loss.

Běhová hra: 77 yardů celkem. Bills na soupeře v podstatě vyzráli. Panthers se nemohli spolehnout na územní zisky této své většinou velice úspěšné specializace. Christian McCaffrey byl bezzubý, úspěšnost Jonathan Stewarta byla špatná (průměr 2,7 yardu), takže největší nebezpečí představoval Cam Newton (průměr 5,4 yardu).

Oba týmy se vyvarovaly turnoverů.

Oba týmy hrály velmi čistě, hlavně v prvním poločasu. Bills měli nakonec 5 trestů pro ztrátu 44 yardů, soupeř o trest více, ale menší ztrátu území (6 penalt - 40 yardů). Z Bills dostali tresty tito hráči: J. Miller (ruce), T. Elston (of. držení), EJ Gaines (DPI), A. Holmes (OPI), nespecifikováno (nesportovní chování)

4 nejlepší hráči Bills:

DE Shaq Lawson - byl k neudržení, mohutný hráč byl schopen svalit i Newtona, počínal si aktivně i v běhové obraně

DE Jerry Hughes - vedl si skvěle, přímočarý, téměř vždy přehrával svého rivala v O-line, rejstřík úniků nebyl schopen jeho soupeř vůbec načíst

S Jordan Poyer - má čich pro blitz, dobře čte hru QB a intercepci měl na dosah

WR Jordan Matthews - uměl se uvolnit, uměl zabojovat o míč, je schopen přidat YAC

Buffalo Bills 3, Carolina Panthers 9

V Charlotte byla k vidění defenzívní bitva, ve které byli o něco lepší domácí Panthers. Na konci zápasu se jim podařilo uhájit hubený náskok, ačkoliv Bills v posledním drivu nebezpečně útočili na dobytí red zóny. Pokud by nováček wide receiver Zay Jones udržel míč z přihrávky quarterbacka Tyrod Taylora, Bills by měli čas na čtyři pokusy k dobytí end-zóny, zaskórování touchdownu a vítězství v utkání.

Skóre (drive, čas)

1st Quarter
CAR - FG G.Gano 34 yd. Field Goal (13-59, 6:11)
2nd Quarter
CAR - FG G.Gano 28 yd. Field Goal (10-46, 6:51)
3rd Quarter
4th Quarter
BUF - FG S.Hauschka 45 yd. Field Goal (9-30, 4:18)
CAR - FG G.Gano 20 yd. Field Goal (15-73, 8:34)

Review utkání (převzato od Adama Křepinskýho)

Bylo zajímavé sledovat, jak takticky oba týmy na sebe vzájemně v defenzívě útočily. Příkladem je situace, kdy Bills ucpali A gap a poslali dva defenzivní hráče středem hřiště, aby vytvořili rozdílovou situaci proti Panthers, kterým chyběl center Ryan Kalil, který si přivodil v neděli ráno zranění krku. Později si oba týmy uvědomily, že se stejnou efektivitou mohou soupeře porážet i z kraje. Své výborné schopnosti ukázal hlavní kouč Bills Sean McDermott, který zvolil několikrát play, kdy to vypadalo, že se bude jedna o A gap blitz, ale na poslední sekundu se play call změnil a z kraje útočil DE Jerry Hughes. Ve čtvrté čtvrtině musel QB Cam Newton na chvíli odejít na sideline a nechat si vyšetřit svůj kotník. V té chvíli měli Bills na kontě už šest sacků ke třem sackům ze strany Panthers.

Bez ohledu na výsledek se dá říct, že toto bylo představení dvou kvalitních defenzív a dvou ofenzív, které nutně potřebují zkusit něco odlišného. RB Christian McCaffrey měl průměrně méně než 2 yardy na carry. RB LeSean McCoy měl průměrně méně než 1 yard na carry. Za celý zápas měl nakonec průměr 0.8 yardů na pokus. V zápase jsme tedy často mohli vidět, jak oba quarterbaci utíkají a bojují o svůj vlastní život a zároveň doufají, že se něco stane a někdo se v hloubi hřiště uvolní. Necelé tři minuty před koncem zápasu minul QB Cam Newton McCaffreyho v situaci, kdy by se jednalo o jasný a rozhodující touchdown. Když Newton není hrozbou v zone-read situacích, tak ofenzíva Panthers působí hodně staticky.

Jak vypadal poslední drive Buffala v tomto zápase? QB Tyrod Taylor nejprve zkompletoval sedm prvních passů a poprvé za celý zápas Bills pořádně posouvali míč po hřišti. Až do určité chvíle, kdy QB Tyrod Taylor běžel při dlouhém prvním downu z 42yardové lajny Panthers a byl tacklován uprostřed hřiště. Hlavní kouč Sean McDermott nevyužil ani jednoho ze svých dvou timeoutů a Bills si připsali další snap až 30 sekund před koncem zápasu. Poslední play fanoušky Bills také dvakrát nepotěšila. Při čtvrtém downu zbývalo do konce zápasu 14 sekund. Nováček Bills WR Zay Jones zaběhl skvělý corner route, jeho defenzivní strážce podklouzl a Tyrod Taylor svého mladého receivera trochu přehodil. Game over.

Nejlepším hráčem tohoto zápasu byl podle PFF LB Panthers Thomas Davis. Davis byl skvělý proti runu i v coverage. Skvěle si v dresu Panthers vedl také CB James Bradberry, WR Kelvin Benjamin, DL Kawann Short, DE Julius Peppers a špatně nehrál ani HB Christian McCaffrey. RB Christian McCaffrey se po zemi neprosadil především díky výkonu ofenzivní lajny. McCaffrey znovu ukázal, že je především nebezpečnou passing zbraní z backfieldu, když zachytil 4 passy pro 34 yardů.

U Bills hrál kvalitně DE Jerry Hughes, S Jordan Poyer, QB Tyrod Taylor, DL Kyle Williams, OG Richie Incognito a DE Shaq Lawson. DE Jerry Hughes pravidelně vyhrával své souboje proti LT Panthers Mattu Kalilovi. HB LeSean McCoy se v tomto zápase trápil a jeho ofenzivní lajna mu příliš nepomáhala.

K číslům

Utkání začne tuto neděli - 17. září, od 19 hodin SEČ

Hrát se bude v Charlotte na Bank of Amerika Stadium.

Rozhodčím bude R65 Walt Coleman s týmem:

U 44 Jeff Rice
DJ 74 Derick Bower
LJ 16 Kevin Codey
FJ 1 Scott Novak
SJ 95 James Coleman
BJ 111 Terrence Miles

Můj odpovědný tip je: Vyhrají Panthers o jedno držení míče a větší bodování (tedy o 4-8 bodů). Při dobré výkonnosti obran zápas dopadne 23 - 16 pro Carolina.